Srst nad zlato

Městská hippie, indiánka nového milénia a Švankmajerova fanynka Natasha Khan vyvolává hudbou duchy adolescence

Po otci Pákistánka, po matce Angličanka. Napůl dospělá žena, napůl věčná teenagerka. Napůl bdělá, napůl ve snu. Není divu, že zpěvačka a písničkářka

Natasha Khan

, známá v galaxii alternativní hudby pod zašifrovaným pseudonymem

Bat for Lashes

, zasvětila své aktuální druhé album Two Suns rozličným životním dichotomiím a kosmickým dualitám.

Exoticky vyhlížející černovláska, která v říjnu oslaví třicáté narozeniny, se v rámci univerzitních studií věnovala zejména multimediálním projektům, v nichž živá akce komunikovala s projekcí a zvukové instalace se přirozeně prolínaly s obrazem. Právě spojení evokativní hudby a vizuálního prvku je pro její sólovou tvorbu zcela určující. Dodnes u ní lze vysledovat vliv konceptů, s nimiž pracoval průkopník minimalismu Steve Reich nebo americká umělkyně Susan Hillerová. I tvorba slečny Khan je totiž jakousi „investigativní archeologií“, v jejímž rámci se pátrá po dávných zážitcích z dětství a dospívání a díky níž lze unikat do fantazijních světů, zabydlených symboly a souhrou jungovských archetypů.

Dívka v ohni
„Táta mi neustále vyprávěl mystické příběhy. Byl velmi zbožný, takže se jen…