Smrtící láska druhé matky

Animovaná Koralína vypráví o tom, jaké horory prožívají děti se svými rodiči

Knižní předloha filmu Koralína a svět za tajnými dveřmi je uvozena citátem G. K. Chestertona:„Pohádky jsou víc než pravdivé: ne tím, že nám tvrdí, že existují draci, ale proto, že říkají, že draky je možné porazit.“ Animovaný hit Henryho Selicka podle bestselleru Neila Gaimana má fungující scénář, okouzluje nespoutanou imaginací tvůrců, ale ještě navíc je „víc než pravdivý“ v tom smyslu, v jakém se to dá říct o nejlepších zástupcích moderní dětské fantasy. Ti nenabízejí jen napínavý příběh, ale pomocí různých symbolů poukazují na problémy, které děti v rámci svého růstu musí individuálně řešit. V případě Koralíny Jonesové, jedenáctileté lehce zpovykané dívky, je to vztah k rodičům.

Knoflíky lásky

Ti nějakou pozorností vůči dceři právě nepřekypují. Přestěhovali se právě do chátrajícího domu s podivnými spolunájemníky (vysloužilé herecké divy slečna Spinková a Forciblová a pan Bobinský, excentrický principál myšího cirkusu) a mají práce nad hlavu. Koralína se nudí. Jednou v noci objeví vchod do světa, který jako by se zrcadlově shodoval se světem starým, jen je o nějaký ten stupínek krásnější, zábavnější, dobrodružnější. Vládne mu v podstatě identická…