0:00
0:00
Audit Jana Macháčka31. 5. 20093 minuty

Vyhlížení z jámy

Astronaut
Jan Macháček Autor: ilustrace: Pavel Reisenauer

Jaké jsou dobré a špatné zprávy o vývoji české ekonomiky? Dobrou zprávou je, že naše obchodní bilance se v důsledku propadu exportu nezhoršuje. Propadl se vývoz, ale snížil se i dovoz. Stále máme přebytek, vyvážíme více, než dovážíme. Horší je to s vyhlídkami ekonomického růstu. Ten má dnes slušnou šanci nikoli na podobu W, ale dokonce na trojité V. Z právě zveřejněných čísel za duben to vypadá, že efekt šrotovného v okolních zemích už se vyčerpal. Propad průmyslu (-23,3 procenta) je větší, než se očekávalo, a právě nyní se začne opravdu zvedat nezaměstnanost a to přinese další výkyv směrem dolů, tentokrát způsobený propadem domácí poptávky.
Ale tím to nekončí. Vzápětí přijde náraz v podobě vládního šetření. Úřednická vláda počítá se zastavením mnoha dopravních staveb, což může znamenat ztrátu až 200 tisíc pracovních příležitostí. Stát tak sice něco ušetří, ale taktéž hodně utratí na dalších podporách.

↓ INZERCE
Jan Macháček Autor: ilustrace: Pavel Reisenauer

Až tato krize – překonaná našim hrdinným optimismem – jednou (tedy snad brzy) skončí, nabízí se otázka, jak opravdu vysoká bude inflace, která pak bude následovat, a to podle všeho globálně. Přijde opravdu?

Na jedné straně tu máme jeden základní předpoklad vysoké inflace. Centrální banky v USA, Japonsku a Británii přistoupily k tzv. kvantitativnímu uvolnění, tedy tištění peněz. Až se vrátí růst, bude velmi obtížné strčit zpátky do lahve džina uvolněné peněžní zásoby.

Jenže proti obavám z vysoké inflace stojí řada argumentů.

Komerční banky „pouštějí peníze dál“ o poznání méně ochotně. Peněžní zásoba (M3) příliš neroste.

Díky obrovskému propadu výroby existuje všude na světě nebývalé množství volných kapacit. Americké domácnosti se naučí spořit (už se tak děje) a období vládních fiskálních expanzí začíná střídat doba škrtů a šetření. 

Německý systém bankovnictví čekají podle všeho velké změny. Německé Sparkassen, tedy místní, obecní a municipální spořitelny (jsou jich stovky), žádají, aby takzvané Landesbank (každý spolkový stát má jednu Landesbank, tedy Zemskou banku) byly sloučeny v jednu jedinou instituci. Spořitelny jsou významným akcionářem každé z Landesbank a většina z Landesbank se nachází ve velmi špatném stavu a rozhodně se nevyznačují velkou ochotou půjčovat.
Vznikne možná supervelká banka, u které už nebude během příští krize ani náznak diskuse o tom, jestli má být zachráněna či ne.


Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].