Teď mě kritizují

S prezidentem NKÚ o umění a dvousetmetrovém bytě

Důvěryhodnost Nejvyššího kontrolního úřadu dostala zásadní ránu. Podle informace od jeho inspektorů nakládá prezident NKÚ František Dohnal nehospodárně s veřejnými prostředky. To samé konstatoval i poslanecký kontrolní výbor, který nad činností instituce dohlíží. Podle samotného Františka Dohnala se ale jedná o politický útok na nezávislost úřadu. Jaký, nedokáže specifikovat.

Řídíte ústavní instituci, která má dohlížet na hospodaření se státními penězi. Ve vašich zprávách upozorňujete na plýtvání nebo na možnou korupci. Aby to fungovalo, je potřeba, aby Nejvyšší kontrolní úřad byl absolutně důvěryhodný. Jak tuto důvěryhodnost definujete?

To je jednoduché. Musíme postupovat striktně podle zákona, naše zjištění musejí být nenapadnutelná. Kredit drží profesionální práce našich zaměstnanců. Nesmí být jakýmkoliv způsobem napadnutelná.

To je technická stránka věci. Jde ale také o symboly. Když NKÚ vytýká špatné hospodaření ostatním, klade to na zaměstnance úřadu vyšší nároky v tom smyslu, že oni musejí mít svoje osobní i služební hospodaření v naprostém pořádku.
To s tím určitě souvisí. Když jsem přišel na úřad, sám jsem se divil, jak přísně je tady každá finanční transakce zvažována. Abychom se ani nepřiblížili ke hraně zákona. Přísně to dodržujeme.

Členové vašeho kolegia si to nemyslí. A teď se k nim připojili poslanci kontrolního výboru. Podle nich se pod vaším vedením na úřadě s financemi plýtvá. Nakupujete do úřadu umělecká díla, bydlíte v dvousetmetrovém bytě za sedmdesátitisícový nájem. Jak to tedy je?
Ta umělecká díla… Podívejte, chodí sem významné návštěvy z celého světa. Podle mého by prostory úřadu umělecky být dozdobeny měly. I na Západě je to běžné. Když jsem nákup před třemi lety navrhl, souhlasilo s ním kolegium i kontrolní výbor. Tak netuším, proč se z toho teď dělá problém.

Problém je možná v tom, že jste na ten nákup nevypsali výběrové řízení. Proč váš úřad takto nepostupoval?
My jsme ten nákup konzultovali s galeristy, lidmi z oboru. I kolegové z hospodářské správy úřadu mě ubezpečili, že postupujeme striktně podle zákona. A samotní umělci se divili, že nákup jejich děl probíhá za daleko přísnějších podmínek, než na jaké jsou běžně zvyklí.

Problém je v tom, že při pohledu zvenčí se toho teď těžko dopátráme. Proč jste tedy nezvolili výběrové řízení, což je nejtransparentnější způsob nákupu, jaký je k dispozici? Uvažoval jste o něm vůbec?
Určitě. Ale nakonec jsem byl pro přímý nákup, protože výběrové řízení je o dost složitější proces, který by nakonec mohl vyjít daleko dráž.

Dělali jste si k tomu nějaké analýzy?
Ne, to je můj osobní názor.

Další věc, za kterou jste kritizován, je váš služební byt. I na pražské poměry je dost luxusní. Jeho nájem bude stát dohromady daňové poplatníky pět a půl milionu korun. Proč ke své práci potřebujete dvě stě metrů na Vinohradech i s velkou terasou?
Mám pětičlennou rodinu. Jako člověk, který se navíc často stýká s významnými zahraničními návštěvami potřebuji bydlení odpovídající úrovně, když chci třeba někoho pozvat na kávu. S vysokým nájemným se počítalo, už když jsem nastupoval na úřad. Kvůli mému bydlení se nijak nemusel měnit rozpočet a až doteď ani kontrolní výbor, ani nikdo z kolegia proti tomu nic neměl.

Kolik významných zahraničních kolegů jste za dobu svého působení v úřadu zval na kávu a co důležitého jste dojednali?
Byly to desítky návštěv. Naposledy před třemi týdny kolegové ze Spojených států. Ale přesnou evidenci si o tom nevedu.

A co se vaší rodiny týče. Máte čtyři dospělé děti. To si kvůli nim musíte držet tak velký byt?
Dcery ještě studují a bydlí s námi. Samozřejmě, nevíme, kdy nás opustí. Proto jsme pronájem bytu uzavírali vždy na jeden rok, abychom se případně mohli přestěhovat do menšího.

Smlouva na váš byt ale byla podle posledních informací prodloužena na tři roky. Tak jak to je?
Ano, to je ale úplně nová záležitost. Majitel domu dělal nějaké úpravy, chtěl mít větší jistotu příjmů. Tak jsme mu vyšli vstříc.

Trochu je to v rozporu s vaší ochotou kdykoliv se „stěhovat do menšího“. Nedávají právě takové nejasnosti důvod k pochybnostem, jestli opravdu hospodárně nakládáte s veřejnými prostředky?
Ta situace s bytem i nákupem umění trvá už roky. A teď je to najednou kritizováno. Obávám se, že tady jde úplně o něco jiného. Tady se teď začíná hrát politická hra o to, kdo bude řídit kontrolní činnost v Česku.

Můžete být konkrétnější? S kritikou přece nepřišli politici, ale členové vašeho kolegia. Znamená to, že se politici přes ně na vás snaží tlačit? To je dost vážné obvinění. Kvůli čemu by takové tlaky měly vzniknout?
Já si to tak pro sebe interpretuji. Ale žádné přímé důkazy nemám. Nic konkrétnějšího vám neřeknu.