K 85. výročí spisovatelova úmrtí dostávají jeho ctitelé jeden návod a jednoho průvodce
Texty
Franze Kafky
(1883–1924) neustále provokují svou paradoxní, nedořešitelnou povahou. I po stu letech zůstávají červeným hadrem v intelektuální aréně. Jsou něčím na způsob zenových koanů, drobných historek, na kterých se vyčerpávají analytické a logické schopnosti adeptů meditace. Koan nelze vyřešit, je stále záhadný. A to, jak se k němu žák postaví, vypovídá jen a jen o stavu jeho mysli. S Kafkou je to podobné. Různé interpretace jeho díla se zdají vypovídat více o interpretech samotných než o předmětu zkoumání.
V tom světle se název knihy Jak porozumět Kafkovi od profesora německé filologie na TU v Berlíně Hanse Dietera Zimmermanna zdá být zbytečně autoritativním. Předkládané teze jsou jen jedněmi z mnoha a například titul „Jak jsem porozuměl Kafkovi“ by byl přesnější. Sám Kafka o sobě pochyboval stále, s výjimkou času, kdy psal, a to jen někdy. Je tedy pozoruhodné, že jeho vykladač Zimmermann žádnými pochybnostmi netrpí. Jen to jej ostatně mohlo vynést až do tak krkolomných poloh jako při výkladu Kafkovy Ameriky, v níž hledá (a nachází!) půdorys Komenského Labyrintu světa a ráje srdce. A vážně uvažuje o tom, zda název hotelu Occidental souvisí s tím, že Židé se v synagogách modlí tváří k východu, nebo zda Robinson…
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu