Andreas Pavel svým revolučním vynálezem změnil návyky milovníků hudby
V únoru roku 1972 stál
Andreas Pavel
uprostřed švýcarských Alp ve Svatém Mořici, rozhlížel se po prudkých svazích okolních hor a sledoval, jak se na ně tiše snáší sníh. Alespoň to tak později vyprávěl. Zkoušel tu právě svůj nový vynález, díky kterému mohl přímo uprostřed údolí Engadin poslouchat tóny své oblíbené jazzrockové skladby Push Push od kytaristy
Duana Allmana
a flétnisty
Herbieho Manna
. Nepotřeboval už těžký magnetofonový přehrávač, stál tu jen s malou krabičkou v ruce a se sluchátky na uších, nezávislý a uzavřený ve vlastním hudebním světě.
„V tu chvíli jsem si uvědomil, jak tahle vymoženost může zesílit jakýkoli estetický prožitek,“
prohlásil. Byla to zkouška prvního kapesního kazetového přehrávače, kterému Andreas Pavel říkal Stereobelt a který za pár let naprosto změnil návyky posluchačů hudby. To už se ale nazýval Walkman a v sériové výrobě ho na pásy posílala japonská firma Sony, s níž se Andreas Pavel soudil přes třicet let o své prvenství.
Nevěřili mu
Ve švýcarském Mořici byl Andreas Pavel jen na prázdninách. Jeho domovem bylo São Paulo, kam se z Německa přestěhoval jako malý kluk s rodiči, když si otec našel…
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu