Češi se učí, jak převzít zodpovědnost za svoje zdraví
„Klíšťata útočí! Chraňte se všemi dostupnými prostředky! Nechte se očkovat!“ Podobné výzvy varující před nebezpečným zvířátkem jsou vidět každé jaro téměř všude – na reklamních letácích i v lifestylových časopisech. Přes hrozivě znějící líčení, co všechno se člověku po kousnutí klíštětem může stát, se ale každý rok v Česku nechá očkovat jen sedmnáct procent lidí. To je třetí nejmenší počet v celé Evropě. Samo o sobě by to nemusel být problém, kdyby zároveň Češi nebyli evropští rekordmani v počtu lidí zasažených klíšťovou encefalitidou. Nemoci, která může vést k naprostému ochrnutí mysli i těla, se Češi evidentně příliš nebojí a každý rok ji v Česku dostane přes dva tisíce lidí (v sousedním Rakousku jen sedmdesát). Lékaři ji přitom nedovedou vyléčit a její tlumení stojí každý měsíc statisíce korun.
Je to vlastně paradox. Přestože se zdraví Čechů ve srovnání s dobou před dvaceti lety radikálně zlepšilo, držíme si v některých chorobách ve srovnání s ostatními zeměmi překvapivé rekordy. A nejde jenom o následky kousnutí klíštěte. I když se nám za posledních dvacet let radikálně prodloužil lidský život, zlepšilo se životní prostředí a přešli jsme ke zdravější stravě, pořád vedeme světové…
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu