Zpráva ze Stockholmu

Copak se dá dělat zahraniční politika Evropy bez politického zřízení a bez veřejné podpory?

Pohleďte na Evropu. Domov pro staré lidi. Kontinent, který si vybral bezvýznamnost. Mezinárodní hráč ve strategických rozpacích. Slabý, rozdělený a pokrytecký. Tohle všechno můžete slyšet o Evropě z úst pozorovatelů ve Washingtonu, Moskvě a Pekingu. Úkolem nás Evropanů je tento názor změnit.

Můžete být Evropanem bez jakýchkoli emocionálních, intelektuálních či idealistických vazeb na Evropskou unii, ale potřeba 27 států EU mít silnější a koordinovanější zahraniční politiku je očividná. Ve světě, který se rostoucí měrou mění pod vlivem neevropských velmocí, zejména Číny, slábne relativní síla i těch největších evropských států. A bude slábnout dál.

Pokud si myslíte, že mluvím o nějaké abstraktní záležitosti, o níž se baví diplomaté na svých recepcích s lososem na talířku a sklenkou vína v ruce, která nemá nic společného s obyčejným člověkem, zamyslete se znovu. Jak už jsme za posledních šest měsíců pocítili na vlastní kůži, naše zaměstnání, úspory, hypotéky či životní pojištění jsou přímo ovlivněny globálními jevy, jako je finanční a ekonomická krize, masová migrace, mezinárodní organizovaný zločin, klimatické změny a hrozba pandemie – a žádnému z nich nedokáže čelit stát jednající na vlastní pěst.

Bude to pořádný cirkus …