Návrat velkého Bébela

Jean-Paul Belmondo není ani sedm let po mrtvici ještě u konce s dechem

“To je ale ošklivý hematom,“ sklání se lékař starostlivě nad krkem bělovlasého muže, jehož krk hyzdí krvavá podlitina.

„Už jsem pár ran dostal,“

sípavě odpoví stařík a na rtu mu zahraje povědomý úšklebek. Je to jeden moment z filmu Muž a jeho pes, v němž postava hlavního hrdiny pronese narážku na život a dílo jejího kultovního protagonisty. Tváře má zbrocené potem, krok poněkud nejistý a myšlenky formuluje v jednoduchých větách. Zkrátka nejen povadlý dolní ret prozrazuje prodělanou mrtvici, která herce před sedmi lety málem zabila. V dojemném, občas bohužel až příliš prvoplánově sentimentálním vyprávění o vysloužilém námořníkovi, který se ze dne na den ocitne na ulici, se na plátna českých kin právě vrací

Jean-Paul Belmondo

.

Pro některé francouzské diváky a recenzenty byl pohled na nemohoucího Bébela, jak zní hercova zažitá přezdívka, nesnesitelný. Týdeník Le Point ohodnotil comeback legendy kritickou recenzí s názvem: Co zbylo z Belmonda? Podle švýcarského deníku Le Matin vzbuzuje film Françoise Hustera „jediný trapný pocit: lítost“. Recenzent doporučil snímek rovnou bojkotovat, což koneckonců publikum víceméně udělalo. Sto tisíc diváků po prvním týdnu promítání nesplnilo při návratu herce, jehož největší…