Kulturní přehled

Hudba:

Conor Oberst and the Mystic Valley Band: Outer South
WICHITA / UNIVERSAL MUSIC
Plodný a prostořeký muzikant (dříve frontman Bright Eyes) umí navodit euforickou atmosféru rebelie v záplavě nápaditých, někdy narcistních rýmů. Se soundem popovějšího elektrického Dylana ukazuje, že i „normální“ systém sloka – refrén může znít úplně současně.

Björk: Voltaic
ONE LITTLE INDIAN
Klipy dobrých autorů (Michel Gondry, Encyclopedia Pictura), živá show s přidanými nápady. Remixy objednané od čerstvých klubových es (Simian Mobile Disco, Xxxchange), umělců (alva.noto) i amatérů vyzvaných ke konkurzu. Dvě DVD a dvě CD – pronikavá tvorba, která se zároveň marketingově umí propojit s mnoha dílčími scénami.

Caetano Veloso: Zii e zie
EMARCY / UNIVERSAL MUSIC
Brazilský rebel, zestárlý do velkého básníka, dnes zpívá o lásce, Guantánamu i rodné Bahíi, vibrující zvuk odráží přátelství s Davidem Byrnem.

Nierika: Everyone Is Burning
PIPER RECORDS
Kopřivnická kapela mezi trip hopem a nezávislým rockem na třetím albu dál zkouší poctivě konkurovat svým vzorům z Británie.

Semafor: Hry
SUPRAPHON
Jonáš a tingl-tangl (1962), Sladký život blázna Vincka (1978), Člověk z půdy (verze 1977). Vychází k letošním padesátinám Semaforu.

Výtvarné umění:

Peter Angermann: Autonomoney
GALERIE U BÍLÉHO JEDNOROŽCE, KLATOVY, 17. 5.–19. 7.
Spoluzakladatel někdejší skupiny Normal, düsseldorfského malířského seskupení. Teď je sice Angermann o dost starší, ale jeho divoké malby – figurativní i z plenéru - jsou stále svěží.

Utopie moderny: Zlín
PRAHA, ZLÍN, 19.–23. 5.
Mezinárodní sympozium zacílené na Baťovo urbanistické dítko. Na programu jsou přednášky o minulosti, současnosti i budoucnosti Zlína, exkurze po fabrikách a domech nebo filmová noc s dobovými instruktážními filmy. Více na www.projekt-zipp.de/cz.

Petr Písařík: Lyric
PRINZ PRAGER GALLERY, PRAHA, 15. 5.–31. 7.
Tahle galerie má neuvěřitelné propagační texty: „Kdyby to nebylo klišé, mohli bychom říci, že Petr Písařík doslova dozrál. Jeho plátna jsou čím dál tím víc fascinující.“ Písaříkovy nové obrazy nicméně za zhlédnutí stojí, kdo se chce orientovat v nejvyšších patrech naší malby, nemůže je vynechat.

Knihy:

Torgny Lindgren: Souchotě a jiná slova
PŘELOŽILA ANEŽKA KUZMIČOVÁ, VAKÁT, 176 STRAN
Patnáct povídek výjimečného švédského spisovatele nás provádí severním Švédskem zašlých časů, kde se i obyčejné slovo mění v zaklínadlo. Dále do středověké alpské osady, do pouštní země biblického apokryfu až po filozofující společnost T. Manna a G. Mahlera. Obyvatelé všech těchto rozmanitých světů jsou podivíni a Lindgrenova próza bývá řazena k „magickému realismu“.

Cyril Valšík: Váš kluk prostitut?
MLADÁ FRONTA, 221 STRAN
„Do roku 1982 jsem nevěděl, že prostituce nezletilých kluků vůbec existuje. Ale potom jsem si o tomto problému přečetl článek v novinách, a když jsem točil televizní dokumenty z dětských domovů a diagnostických ústavů, objevilo se to téma znovu. O mnoho konkrétněji. Často se stačilo zeptat: Z čeho jsi žil ten měsíc, co tě rodiče a esenbáci hledali? a chlapci někdy popisovali situace a připojovali detaily, které dokazovaly, že si nevymýšleli. Bylo mi jasné, že je to téma jako hrom a že bych se měl pokusit je zpracovat,“ píše Cyril Valšík.

Martin Vopěnka: Pátý rozměr
KNIHA ZLÍN, 282 STRAN
Když milionář přijde o své peníze, udělá prý ledacos, aby své bohatství získal zpět. Třeba se nechá na rok vysadit v pustých horách, aby jako pokusná myš podstoupil záhadný experiment tajné americké společnosti.

Televize:

In America: Kráčet za snem
TV PRIMA, 20. 5., 23.20 
K malé Christy mluví mrtvý bratříček. Prý si může přát tři věci, které se jí splní. Na problémy, které se na rodinu Sullivanových nahrnuly po jejich příjezdu do New Yorku, by ale i deset splněných přání bylo málo. Film irského režiséra Jimmyho Sheridana In America byl před sedmi lety nečekaným hitem sezony.
Autor ceněných dramat Moje levá noha a Ve stínu otce scénář do velké míry založil na svých vlastních zážitcích. Stejně jako filmová rodina, zastoupená neúspěšným hercem Johnnym (Paddy Considine), jeho ženou Sarah (Samantha Mortonová) a dcerami Christy a Ariel (Sarah a Emma Bolgerovy), se totiž se svými blízkými na počátku 80. let přestěhoval na Manhattan. Dojem autobiografičnosti podtrhuje také fakt, že se na psaní významně podílely Sheridanovy vlastní dcery.
A právě skrze optiku a komentář Christy dostává příběh imigrantské rodiny chvílemi až pohádkový nádech. Realita -tolik magická není. Hlavě rodiny se nedaří získat práci. Johnny se ještě nepřenesl přes smrt nejmladšího syna, brání se emocím, což pro člověka obíhajícího herecké konkurzy není nejlepší výchozí pozice. Postupně se odcizuje s manželkou, která mu vyčítá citový chlad.
Nic moc veselého, ale Sheridan s dcerami vtiskl postavám život, takže je snadné jim fandit. A střídají momenty zoufalství se scénami s odlehčujícím humorem. Díky nim a díky naivistickému vyprávění desetileté dívky se tenhle působivý film o nutnosti překonat bolest ze ztráty a víře v lepší budoucnost nepřeklápí do depresivního zážitku.