Anketa: Mají ženy mít možnost rozhodnout se pro porod císařským řezem, i když k tomu není zdravotní důvod?

Lucie Suchochlebová-Ryntová

Aperio – společnost pro zdravé rodičovství

Proč by měl kdokoli mít možnost zvolit si velkou a zbytečnou operaci s riziky pro sebe a dítě, hrazenou námi všemi ze zdravotního pojištění? Podstatnější než taková možnost je ovšem právo ženy na úplné a objektivní informace o císařském řezu, stejně jako její právo na takovou přípravu, podporu a podmínky, aby se takto rozhodovat nemusela. Což v našem současném porodnickém systému rozhodně není samozřejmostí. Až budou mít ženy u nás skutečnou volbu okolností porodu a také dostatek podpory pro normální porod, pak se teprve můžeme zabývat otázkou volby císařského řezu „na přání“.

Petra Sovová

Hnutí za aktivní mateřství

Odpověď není tak jednoduchá. Ženy by především měly mít pro takové rozhodování dostatek spolehlivých informací a důvěryhodné informátory. Naše legislativa dává sice matkám téměř neomezenou možnost o svém těle a dítěti rozhodovat, ovšem zdravotníkům ukládá poskytovat péči v souladu se současnými dostupnými poznatky lékařské vědy. A ty jasně ukazují, že císařský řez, velká břišní operace, přináší významně vyšší rizika jak pro ženu, tak pro dítě. Je to nouzové řešení, kdy komplikace normální porod neumožňují. Normální porod si zaslouží velkou podporu, je to důležitá a posilující zkušenost.

Helena Máslová

gynekoložka, Centrum psychosomatické péče

Žena vyžadující neindikovaný císařský řez je ženou, která problematicky prožívá své ženství a nevěří svým instinktům. Volí proto řešení, které přesouvá zodpovědnost na lékaře a sestry. Není dostatečně poučena, že operativní porod je rizikovější než vaginální. Anebo i přesto, že to ví, je strach, že dítě nedokáže porodit, silnější. Zakazovat těmto ženám plánovaný operativní porod není správné řešení, daleko účinnější je s nimi pracovat a vracet jim mateřské sebevědomí. Dnes oficiálně není možné provést císařský řez na přání rodičky, přesto se to běžně děje. Vždy se najde porodník, který se nechá motivovat. Problém není v povolení či odmítnutí, ale ve ztrátě zdravých mateřských instinktů v ženské populaci.

Petr Křepelka

gynekolog, Ústav pro péči o matku a dítě

Rozhodnutí kompetentní a plně informované ženy o způsobu vedení porodu považuji za legitimní a eticky i medicínsky přijatelné. Argumentem proti jednoznačnému odmítnutí operace bez lékařské indikace je navíc značně omezená předvídatelnost průběhu vaginálního porodu a jeho komplikací. Neřešíme volbu mezi elektivním císařským řezem a vaginálním porodem, nýbrž mezi elektivním císařským řezem a pokusem o vaginální porod. Úkolem lékaře je pomoci těhotným orientovat se ve složitém systému odborných informací. Vedení porodu není pouze otázkou racionálně-empirické vědy, ale výsledkem složité komunikace mezi lékařem a těhotnou ženou na základech dvoustranné shody.

(Více v rubrice Trendy str. 57–59)