Dopisy

NÁROD SKOKANŮ, GENERACE SVOBODA, VZPOURU OD NÁS NEČEKEJTE
Respekt 10/09
K tělovýchově
Souhlasím především s panem Vitvarem, že vrcholový sport je u nás nadměrně a neoprávněně hýčkán a on se pak dost rozmazleně chová. Jinde to není o moc lepší. Tělovýchovou a sportem jsem se zabýval velký kus svého života, dokud mi to „normalizátoři“ nezatrhli.
Pohyb je základním projevem každé živé hmoty a je také základní podmínkou rozvoje všeho živého. Tělovýchova a sport je kultivací pohybu. Za nejdůležitější považuji sportovní pohyb konaný pro zdraví a relaxaci – zábavu a jako prostředek k utužování morálněvolních vlastností. Pro tento druh sportování by měla společnost vytvářet takové podmínky a motivaci, aby se mu věnoval pokud možno každý občan. Výkonnostní a špičkový sport bych stavěl až na druhé místo. Výkonnostním a špičkovým sportem si mnoho lidí poškozuje zdraví.
Přesto, že jsem byl „socialistickým“ režimem hodně poškozen, byl jsem nadšen pohybovou aktivitou statisíců dětí a mládeže, která měla jméno „Zdatné děti“. Tato aktivita vycházela z komplexu odznaku zdatnosti, jehož duchovním otcem byl legendární „otec“ Jandera. „Zdatné děti“ vymysleli sportovní novináři Mirko Fišer a Jarmila Švagrovská a v deníku Československý sport vytvořili spontánní soutěž, do které byla zapojena velká část školní mládeže. Jednotlivé disciplíny rozvíjely základní pohybové vlastnosti – rychlost, obratnost, sílu a vytrvalost (krátký běh, skok, hod, šplh, plavání, delší běh). Děti připravovali na soutěž učitelé tělesné výchovy i mimo vyučování a nejlepší výkony byly publikovány ve zmíněném sportovním deníku. Výkony v jednotlivých disciplínách byly bodovány obdobně jako v atletickém desetiboji, body jednotlivých žáků ve třídách se sčítaly a spočítaly se do průměru. Právě bodový průměr věkové skupiny byl nejzajímavějším kritériem. Soutěž byla dlouhodobá a na růstu bodového zisku se paradoxně nejvíce podíleli žáci, kteří měli nejhorší výkony a vlivem pravidelné přípravy jejich výkony nejvíce rostly.
Soutěž měla i politickou motivaci „Připraven k práci a obraně vlasti“, ale ta byla do značné míry reálně vedlejší až marginální. Podstatný byl vliv na zdraví a radost z pohybu statisíců dětí. Sportovní oddíly čerpaly z této líhně pohybových talentů dobře připravené mladé sportovce pro další výkonnostní rozvoj. Je mi líto, že současná doba nenabízí dětem a mládeži nic lepšího ani podobného. Snad TJ Sokol, ale jeho finanční i mediální podpora se nemůže s podporou výkonnostního sportu vůbec srovnávat.
Dr. Josef Bubeník, Poděbrady