Vnímavý poutník ze Žerotína

Z hlediska historika by se mohlo zdát, že k osobě Karla staršího ze Žerotína (1564–1636) už není co dodat. Pro jedny je tento vzdělaný moravský evangelík, který mimo jiné bojoval v roce 1591 ve Francii na straně hugenotů, zrádcem, jenž se během stavovského povstání postavil zády vůči jeho vůdcům a de facto se tak přidal na stranu Habsburků. Pro druhé je spíše pragmaticky uvažujícím politikem, který sice nesouhlasil s radikály, ale zato našel v pobělohorské době násilné rekatolizace způsob, jak tiše podporovat členy jednoty bratrské, a zůstal jí až do smrti oddán.

Tomáši Knozovi, autorovi knihy Karel starší ze Žerotína, se přesto povedlo najít k tradičním výkladům alternativu a vydat se neprošlapanou cestou.

Křesťan i podnikatel

Historické životopisy, se kterými se dnes setkáváme nejčastěji, se většinou snaží v chronologické posloupnosti vyprávět o zásazích jedinců do velkých politických dějin. Knoz na to šel jinak. Pokusil se napsat vyváženou a komplexně pojatou biografii muže, který byl zároveň hluboce věřícím křesťanem s širokým rozhledem po evropské politice i mecenášem umění a schopným podnikatelem. O této schopnosti Karla staršího ze Žerotína vypovídá to, jak cílevědomě budoval své rozsáhlé panství, opírající se o několik enkláv: Brandýs nad Labem, Rosice, Náměšť nad Oslavou a Třebíč.

Jeho majetkové poměry však značně utrpěly hospodářskou krizí na počátku 17.…