Přemnožená prasata

Najít téma pro dokumentární film je velmi těžké, když víte, že se svým tématem a jeho hrdiny budete trávit několik měsíců svého života. A film navíc bude zachycen navždy. Se sloupkem je to lehčí, doba jeho trvanlivosti je jeden týden, pak pravděpodobně skončí někde ve sběru. I když i s ním se můžete někdy dost natrápit.

Před Vánoci se scházím s kamarádkou. Ukázalo se, že aktuálně řešíme stejné téma. Náměty. Já námět sloupku, ona námět svého dokumentárního filmu. Kamarádčin námět je zajímavý, týká se divokých prasat.

Nedávno ji zaujaly množící se články v denním tisku o tom, že se přemnožila divoká prasata. Ta prý, podle jednoho myslivce, sežrala v jejich okrese celou letošní populaci žab, podle jiného způsobují více dopravních nehod než v minulých letech. Na tom by asi nebylo nic zas tak divného, zajímavější je, že se prý prasata z českých lesů a luk pomalu přesunují i do našich měst. Podle myslivců jsou čím dál chytřejší a lstivější, pronikají k nám nenápadně, někteří honci se dokonce domnívají, že z toho pro nás plyne jakési vágní nebezpečí. Na divoká prasata teď můžeme prý klidně narazit i někde v parčíku uprostřed města a kdoví, co by se pak mohlo stát.

Články a videoreportáže kupodivu obsahovaly podivuhodné množství informací, oni myslivci a jiní myslitelé zde byli všichni vyjmenovaní. „Prasečí“ texty tak posouvají téma „nejasných hrozeb pro naši…