Neodstranitelný balvan
Izrael bombardování zahájil předminulou sobotu s jasným, srozumitelným a oprávněným zdůvodněním – rozbitím teroristických struktur chce zastavit raketové ostřelování izraelského jihu.
Ministerskému úředníkovi palestinské vlády Sámirovi je kolem padesátky. Když jsem s ním před třemi lety chodil po městě Gaze, natrefili jsme na procesí hnutí Hamás. Rozzuření mladíci se zelenými páskami na čele a s kalašnikovy klusali centrem města pohřbít svého kolegu zabitého izraelskou armádou. „Pojď pryč, s těmi nechci mít nic společného,“ táhl mě za rukáv Sámir.
Dnes mu mohu do Gazy jedině zatelefonovat. Když ale dojde na jeho vztah k Hamásu, najednou se z chraplavého sluchátka žene příval slov: „Ty víš, že já Hamás nemusím, jsem členem FIDA, Palestinské demokratické unie. Útoky zvenčí ale Palestince vždycky semknou, vnitřní rozpory jdou stranou,“ vysvětluje Sámir jeden prozatímní výsledek izraelského tažení v Gaze – samozřejmě kromě stovek mrtvých a zraněných.
To, co může být výkřik vystresovaného muže žijícího už několik dní bez elektřiny a v neustálém ohrožení, má ale mnohem širší souvislosti. Upozorňuje na ně izraelský historik Tom Segev. Patří k badatelům, kteří se nebojí upozorňovat na temné epizody v dějinách židovského státu – třeba takové jako vyhánění Arabů v době zakládání Izraele. „I teď do hry vstupují myšlenky, které se v minulosti už tolikrát ukázaly jak chybné,“ říká autor řady průlomových historických studií. „Tak třeba bombardování Gazy má zlikvidovat Hamás…
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu