Plukovník Jurij Budanov je vrah. Přiznal se. Přesto je na svobodě. Jeho příběh zní takto: Jurij Budanov byl na přelomu tisíciletí velitelem ruské jednotky, co zaváděla ústavní pořádek v Čečensku. Vyložil si příkaz o obnovení respektu k zákonům mezi divokými horaly po svém. A tak mučil své podřízené, kteří nechtěli střílet cvičně na vesnice, strkal zajaté Čečence do jam, kde je nechal válet se bolestí a zoufalstvím ve vlastních výkalech a shora na ně močil. Nakonec Budanov unesl osmnáctiletou čečenskou dívku Elzu z obce Tangi Ču, mučil ji, pravděpodobně ji i znásilnil a uškrtil. Stalo se to před devíti lety a v roce 2003 poslali soudci plukovníka na deset let do trestanecké kolonie.
Přibližně ve stejnou dobu policie zatkla nejbohatšího muže Ruska Michaila Chodorkovského. V roce 2005 ho soud poslal do vězení na devět let, tedy dostal jen o rok méně než vrah Budanov.
Budanova vloni shledali napraveným a litujícím svých činů. A tak soud vyhověl jeho ponížené prosbě a pustil ho na svobodu po uplynutí poloviny trestu. Slíbil ostatně, že už žádnou čečenskou holku neuškrtí.
Přibližně ve stejnou dobu žádal o předčasné propuštění také intelektuál Chodorkovskij. Podle soudců ale hrozí, že jen by vyšel na svobodu, hned by zase někde něco vytuneloval a pak utekl do Izraele. Ať zůstane v lágru.
Ruský soud jako služka politické moci rozhoduje podle toho, co se hodí panovníkovi a čím se zalíbí svým voličům. Chodorkovskij byl odsouzen z osobní msty bývalého prezidenta, dnes premiéra Putina, Budanova vězení chránilo před krevní mstou čečenské rodiny.
Kdepak, s pojetím spravedlnosti a výchovné funkce trestu nemá potíže jen Rusko. I rakouští občané se musejí kvůli zákonu o promlčených zločinech smířit s tím, že v jejich zemi se těší ze svobody nacističtí zločinci. Naposledy jim z USA poslali bývalého zaměstnance koncentráku Josiase Kumpfa, který se podílel na vraždě osmi tisíc lidí, ale ve Vídni se rozhodli, že je starý a vraždil kdysi dávno, takže ať si zbytek života užije v klidu. Radovali se neonacisté, stejně jako nad propuštěním Budanova jásali komunisté a ruští nacionalisté.
Ani paní Polednová ostatně už nikoho nepošle před popravčí četu. Přesto, i když je mi jí líto, je nanejvýš správné, že přes svůj věk a chatrné zdraví „sedí“. I její čeští stoupenci musejí pochopit, že Milady Horákové se beztrestně nepopravují.
Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].
Mohlo by vás zajímat
Když máte pocit, že se v životě jen plácáte, možná je čas vyrazit za dobrodružstvím
