Revoluce v maturitách

Školství mění trend: chce dávat více šancí

Deset let chystaný a už dvakrát odložený projekt státních maturit jde konečně do finiše. Na pětašedesáti vybraných středních školách v Česku právě odstartovalo testování, které má vyladit poslední nedostatky zkoušek a příští rok už budou podle státem diktovaných pravidel maturovat všichni středoškoláci najednou. Jde o hodně: jednotné maturity mají podle plánů ministerstva školství zmenšit propastné rozdíly v úrovni zdejších středních škol a obecně pomoci k tomu, aby v souladu s evropským trendem mířilo co nejvíce českých studentů k co nejkvalitnějšímu vzdělání. Zorganizovat zkoušku pro 100 tisíc středoškoláků rozhodně nebude jednoduché. Tím spíš, že školy ani žáci velkou změnu nevítají s přílišným nadšením, a kdyby organizátoři něco pokazili, může se projekt za 200 milionů opět zadrhnout.

Matika je v klidu
„Bylo to v pohodě,“ shodují se bez výjimky čtvrťáci, kteří na pražské střední průmyslovce studují obor s názvem analýza potravin. Ačkoli z devatenáctihlavé třídy chce letos maturovat z matematiky jenom pět studentů, státní maturitu ze zmíněného předmětu, která se na škole právě teď testuje, prý zvládli všichni. Oficiální výsledky sice ještě nejsou k dispozici, ale dojem je jasný. „Všem nám to přišlo dost jednoduché,“ říká jedna ze studentek. „To když nás náš matikář připravoval, dával nám daleko těžší příklady,“ dodává za přikyvování ostatních.

Ředitel průmyslovky Milan Chmelař nechává na své škole testovat maturity proto, aby zjistil, co jeho studenty příští rok čeká. Pro celý učitelský sbor to sice znamená práci navíc, protože prověřování státních maturit probíhá za přísných bezpečnostních podmínek – nikdo nesmí znát dopředu zadání testů, studenti musejí být pod neustálým dozorem a s vyplněnými testy se musí zacházet podle přesně daných pravidel. Škola tak prý ale získá zkušenost k nezaplacení. „Nestal se u nás žádný zádrhel. Myslím, že maturity příští rok zvládneme v pohodě,“ sděluje ředitel první dojmy. „Většina studentů navíc hlásí, že testy jsou snadné. Jenom u cizích jazyků měla prý tak polovina lidí problémy. Uvidíme, jaké budou výsledky,“ dodává.

Státní maturitu začali pedagogičtí experti ze státní agentury Cermat (Centrum pro zjišťování výsledků ve vzdělávání) plánovat už před deseti lety. Reagovali tak na výzkumy OECD, které upozorňovaly na to, že v Česku jsou propastné rozdíly v úrovni středoškolského vzdělávání a žáci, kteří nemají štěstí dostat se na elitní gymnázia, zažívají diskriminaci v podobě nekvalitní výuky. Státem stanovené maturitní testy, zajišťující jakýsi „vzdělanostní standard“ pro všechny střední školy, by to měly alespoň částečně napravit. Původně se mělo začít v roce 2002, poslanci si ale těsně před volbami na změnu netroufli. Další potíž nastala v roce 2007, kdy bylo ministerstvo nuceno ustoupit demonstrujícím maturantům. Ti se vzbouřili, protože jim prý úřady neposkytly o maturitách dost informací.

Odborníci a politici, kteří zákon o státních maturitách nakonec před dvěma lety schválili, se shodli na následujícím kompromisu. Povinná pro všechny bude státní maturita jen z češtiny a cizího jazyka. K tomu si studenti budou muset vybrat jeden předmět z nabídky matematika, občanský, přírodovědně-technický nebo informačně-technologický základ. Zkoušeni přitom budou písemně a jejich výkon bude hodnotit agentura Cermat. V kompetenci každé školy zůstane jen ústní část maturit, která se neliší od té dosavadní: zkoušet se bude ze čtyř předmětů, z toho z češtiny a cizího jazyka povinně. Co přesně se bude zkoušet, zůstává na samotné škole.

„Organizace je strašně náročná,“ vysvětluje situaci ředitel Cermatu Martin Mach. Jeho agentura má na starosti nejen vývoj testů, ale také zajištění celého průběhu státních maturit. Bezpečnostní opatření trochu připomínají transport vysoce výbušné směsi. Příští rok má testy ve stejnou chvíli rozbalit sto tisíc maturantů. Do té doby je nesmí spatřit nikdo kromě pěti pracovníků Cermatu. Jediný dopředu prozrazený test by znamenal diskreditaci celé akce a drahé maturity by se musely opakovat (což se stalo minulý rok na sousedním Slovensku).

Aktuální zkouška podle ředitele Macha zatím běží bez problémů. I když se ale všechno podaří technicky zvládnout, budou muset ještě ministerští pracovníci přesvědčit veřejnost o tom, že státní maturity mají i jiný smysl než testovat všechny podle jednoho metru.

Pomůžeme jim
Kritiků smyslu celé akce je dost a dost. „Je to, jako by někdo pořádal přebor v košíkové a pozval do něj tým z americké NBA, českou reprezentaci a okresní přeborníky,“ vyslovuje nejčastější pochyby ředitel pražské střední průmyslové školy Milan Chmelař. Vadí mu, že podle stejných parametrů mají být testováni jak studenti elitních osmiletých gymnázií, tak třeba svářeči, kteří se rozhodli dodělat si na učilišti maturitní nástavbu. Experti z Cermatu se toto dilema pokusili vyřešit dvojí úrovní obtížnosti. Každý student si může vybrat, kterou zvolí, přičemž obtížnější varianta měla být podle původních předpokladů nutná k tomu, aby se člověk mohl hlásit na vysokou školu. Představitele vysokých škol ale zatím výsledky státních maturit nezajímají: akademici vyčkávají, jak se celá akce osvědčí a do jaké míry budou výsledky odrážet schopnosti jejich potenciálních studentů. 

A objevují se i další zádrhele. Maturity sice mají komplexně prověřit vzdělání studentů, ale zároveň nezavádějí povinnou zkoušku z matematiky. Vysvědčení tak může dostat i člověk, který sice dobře rozumí psanému textu v českém i cizím jazyce (obojí po něm státní testy požadují), ale neumí pracovat s procenty a odečítat banální zlomky. S obojím mají přitom čeští maturanti včetně gymnazistů podle průzkumů (Sonda maturant, Maturita nanečisto) problémy.

Podle ředitele Cermatu je ale skepse předčasná: struktura a obtížnost státních maturit se bude ještě měnit podle výsledků, které ostré testování příští rok přinese. A časem se prý prosadí i povinná matematika. Cermat zároveň hodlá pomáhat školám, které budou mít se státem organizovanými zkouškami problém. „Už teď máme vytipované rizikové obory, u kterých hrozí, že studenti nebudou státní maturitu zvládat,“ říká Martin Mach. Podle průzkumů jsou to učňovské obory s maturitou a obory, které lidé studují dálkově. „Pro ně teď spouštíme projekt, ve kterém budeme radit, jak studenty na maturity lépe připravit. Jde přece o to, aby i učni dostávali vzdělání na úrovni.“