V kůži Charlieho Kaufmana

Filmový scenárista, který nedává laciné návody, jak naložit se svým životem

Tohle že je ten plachý introvert pověstný tím, jak špatně snáší jakákoli mediální vystoupení? Tohle že je umělec, který se odmítl nechat vyfotit do časopisu Variety pro článek o nejtalentovanějších scenáristech 90. let? Fanoušci

Charlieho Kaufmana

při jeho prosincovém vystoupení v talk show populárního amerického komika Stephena Colberta nevěřili vlastním očím.

Klukovsky vypadající padesátník s rošťáckými ďolíčky kolem úst bystře reagoval na všechny moderátorovy sarkastické repliky. Pohotově se popral s úkolem popsat v několika větách děj svého režijního debutu Synekdocha, New York, který tento týden vstupuje do českých kin. Nenechal se zaskočit ani zákeřnou nahrávkou na smeč v podobě otázky: „Když nechápu váš film, znamená to, že jsem hlupák?“

Colbertova invektiva nebyla docela od věci. Odkazy na nepochopitelnost, přílišnou intelektuální vykonstruovanost a povýšenost nad divákem se v reakcích na Kaufmanovu tvůrčí poetiku objevují už od jeho průlomového scénáře k filmu V kůži Johna Malkoviche (1999). Není se co divit, že teď provázejí i Synekdochu, jeden z nejradikálnějších filmových experimentů posledních let.

Námezdní pisálek
Synekdocha, New York je příběhem depresivního divadelního režiséra Cadena Cotarda (Philip Seymour…