Výtvarná pumpa

Umění se dá vystavovat všude, třeba i ve staré benzince

Občas kolem projede auto a hlasitě zatroubí. Někdo se zastaví, chvíli se dívá, a pak zařadí jedničku a uhání dál. Ten pohled musí být opravdu zvláštní: dvacet dospělých lidí v bílých tričkách s podivnými nápisy si minulou sobotu na silničním odpočívadle hraje jako děti. Rozebíhají se proti sobě a v rámci hry „král vysílá své vojsko" se snaží porazit protilehlé družstvo silovým přetažením hráče do svých řad. A to ještě většina z projíždějících motoristů netuší, že na bizarnosti celé akci notně přidává fakt, že mají před sebou výkvět zdejší výtvarné scény.

„Dušane, ty jsi chtěl konkurenci zlomit ruce!" vykřikne jeden z hráčů a adresát výtky, toho času docent z Ústavu umění a designu Západočeské univerzity v Plzni, se spokojeně usměje. Dušan Záhoranský se stal dalším z hlavních aktérů neobyčejného podniku, během kterého jednou za čas ožívá prostor bývalé pumpy na okraji Slaného. Jestli někdo hledá, kde v Česku momentálně probíhá skutečně originální výtvarné dění, měl by si zajet právě sem: na Benzínku.

Bez profitu

Na počátku stála náhoda. Výtvarník Ondřej Horák (1976) si benzinky všiml před třemi lety, když jel kolem autem do Loun na výstavu sochaře Huga Demartiniho. „Zrovna…