Ta druhá

Na Slovensku je naděje na nový začátek

Michal Hvorecký

je spisovatel, žije v Bratislavě. Vydal šest knih, romány Silný pocit čistoty, Lovci a sběrači a Plyš vyšly také česky, další knihy byly přeloženy do němčiny a italštiny. Publikuje časopisecky rovněž esejistické texty.

Čtvrtého dubna byla asi nejdelší sobota mého života. Půlroční občanská kampaň nazvaná Moje prezidentka skončila. Po překvapivě dobrém výsledku Ivety Radičové v prvním kole zamořily diskusní fóra naší webové stránky antisemitské a rasistické příspěvky takovým tempem, že se vůbec nedalo stihnout je smazávat.

Dostal jsem tucet e-mailů s podpisy jako Radičové Židovský Sponzor nebo Autonomista Radics-Duray (narážka na politika maďarské menšiny Miklóse Duraye, který rád mluví o autonomii) a ptaly se, kolik dolarů jsem dostal za to, že jsem veřejně podpořil Radičovou. Měl jsem chuť jim napsat, že jsem to ještě nespočítal, protože mi haldy bankovek zavalily byt a musím se v nich přehrabovat vidlemi.

Zatímco v minulých volbách se lidé na Slovensku nechali pasivně ovlivňovat zvenčí, tentokrát vzali věci do vlastních rukou a střemhlav se vrhli do politiky. Internet zaplavily stovky bludů, včetně dějin rodu Karafiátů (příjmení Ivety Radičové za svobodna) sahajících podle nich až ke králi…