Pojídač muchomůrek (1924)

Francouzský lékař Pierre Bastien zvítězil nad nejjedovatější houbou Evropy

Smrtelnou dávku při požití muchomůrky zelené tvoří přibližně dvě až tři její plodnice. Přesněji osm miligramů jedu zvaného alfa amanitin. Francouzský lékař Pierre Bastien takové množství požil třikrát a dobrovolně. Naposledy v roce 1981 v ženevské nemocniční jídelně. Zatímco při prvním pokusu muchomůrky kombinoval s banánem a kouskem chleba, tentokrát je jen mírně osmažil na másle. Svědkem mu při tom byl televizní štáb pořadu Caméra S, který jeho pokus dokumentoval pro veřejnost. Pierre Bastien ovšem nebyl žádný potrhlý exhibicionista se sebevražednými sklony. Snažil se pouze prokázat účinnost jím navrhované léčby otravy muchomůrkou, kterou neoficiálně nazýval Bastienův protokol. Léky, které pro záchranu postižených pacientů používal, byly navíc běžně dostupné v lékárnách a nestály více než 20 franků. Pierre Bastien se narodil 13. dubna před 85 lety.

Promyšlené šílenství

Otrava muchomůrkou zelenou je nebezpečná kvůli tomu, že se projeví až 12 hodin po pozření houby, kdy už se jed dávno stihl vstřebat krví do jater. Proto se muchomůrky zelené několikrát v historii využilo k odstranění politických odpůrců - třeba římského imperátora Claudia nebo císaře Svaté říše římské Karla VI. Otrava začíná křečovitými bolestmi…