Dvojjazyčný soubor divadelních textů z Terezína
O městečku Terezín na Litoměřicku by svět nejspíš nevěděl, kdyby v něm nacisté nezřídili židovské ghetto. Pro deportované to většinou byla poslední známá adresa. Ghettem prošlo na 160 tisíc lidí. Téměř čtvrtina zahynula přímo v Terezíně, více než polovina skončila ve vyhlazovacích táborech na Východě, jejichž provoz měl být utajen. V této přestupní stanici na cestě ke smrti prožili mnozí řadu měsíců, někteří i pár let. Osvobození se dočkalo zhruba třicet tisíc osob.
Život internované komunity organizovala pod nacistickým dohledem židovská samospráva. V některých obdobích tu byla povolena celkem bohatá kulturní činnost: literární večery, divadelní či operní představení, koncerty, kabarety. Rozměrná, dvojjazyčná publikace mladé americké badatelky Lisy Peschel Divadelní texty z terezínského ghetta 1941–1945 představuje širší veřejnosti jedenáct málo známých nebo pozapomenutých divadelních rukopisů. Některé editorka objevila v soukromých archivech, jiné uchovávají muzea v Terezíně, Praze či Tel Avivu.
Česky i německy
S vyhrocenou existenciální situací terezínského společenství souvisí už žánr her. Navenek se až na dvě tři výjimky jedná o lehkou zábavu na pomezí satiry, sentimentality a groteskní absurdity. Publikum odmítalo…
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu
