V Evropě, nebo s Klausem

Je to, jako by v autobuse svištícím po dálnici náhle chytil volant jeden z účastníků zájezdu a chtěl ho strhnout nečekaným směrem. Řidič i pasažéři by sice rádi jeli dál po dohodnuté trase, ale nový kormidelník usilovně stáčí kola k výpadovce vedoucí někam na východ, do neznáma. Právě takové jsou vyhlídky Česka v době, kdy roste vliv prezidenta Václava Klause. Stále více je zjevné, že hlava státu chce „svou“ zemi strhnout z hlavního evropského proudu.

Václavova mise

Klausovo vyhlášené rozhodnutí prosadit po pádu Topolánkovy vlády její rychlý odchod vyvolalo v Evropě nervozitu a řadu otázek. Proč chce český prezident uvrhnout půlmiliardový kontinent do hluboké nejistoty? Proč nemůže strpět tříměsíční „dovládnutí“ úspěšného předsednického kabinetu a tlačí na jeho okamžitý odchod, byť tyto turbulence – navíc v době největší hospodářské krize za poslední půlstoletí – jdou proti zájmům EU i Česka? A co pro budoucnost Unie znamená, když by ji teď měl řídit její „národně-politicky“ nejvýše postavený protivník?

Jak analyzovali tuzemští komentátoři, po pádu vlády měl Klaus možnost všechny obavy ze své nečitelné politiky uklidnit. Mohl rychle zklidnit rozbouřenou situaci a zarazit tak prohlášení evropských politiků a novinářů, že „Češi potopili Evropskou unii do chaosu“ a že díky nim je teď „budoucnost Evropské unie…