Stará koza na Facebooku
O Facebooku se toho napsaly mraky. Jenže já jsem na něm nová. Mám sice dávno e-mail a skype, ale na Facebooku jsem tři týdny. Existuju tedy. Aspoň virtuálně.
O Facebooku se toho napsaly mraky. Jenže já jsem na něm nová. Mám sice dávno e-mail a skype, ale na Facebooku jsem tři týdny. Existuju tedy. Aspoň virtuálně. Facebook je nová hračka a jsem docela slabingr. Moje skóre je nějakých 43 přátel a tak se cítím hodně nedokonale. Jára Rudiš jich má přes 650 a ten jeho kamarád ze Slovenska Hvorecký skoro tisíc pět set. A ministr Liška, který si ve skutečném životě se mnou kdysi přiťukával na tykání, se mnou najednou kamarádit nechce – neodpověděl na mé pozvání.
Je to dojemné. Pošlete své nejlepší kamarádce z gymplu pozvání na sociální síť Facebook, a když se uvolí a klikne na potvrzení toho podivného e-mailu, který jí přistál v poště, dojde vám neskutečně křehká, infantilní, neodolatelná věta: Kateřina a Markéta se stali přáteli – s měkkým i – a na přítelkyně si budeme asi muset ještě chvilku počkat. Jsou to perné chvilky, to čekání na potvrzení přátelství. Jako když čekáte, jestli si to váš snoubenec na poslední chvilku nerozmyslí.
Na Facebooku se kamarádím např. se Starou Vránou, s Čajovnou, s Andreou, která má místo fotky kdoví proč záchodovou mísu, s Vláďou Růžičkou a taky se sedmasedmdesátiletým Karlem Novotným. Jenže to není jen tak, ten kamarádsky se tvářící Facebook mě taky s několika mými opravdovými kamarády z masa a kostí rozhádal. Tak např. Simona mi napsala, že s takovými věcmi nesouhlasí a že Facebook je nový Big…
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu