Puč se musí umět

Autorovi auditu se občas poštěstí mluvit s českými i zahraničními diplomaty. Česká republika slovy nejmenovaného diplomata právě spáchala destrukci svých zahraničněpolitických zájmů na několik let dopředu. Podle jiného provedla mezinárodněpolitické harakiri v přímém přenosu. Doložila svou provinčnost (nezájem o svět), které se svět obával. Čeští politici vůbec nechápou, že svět za hranicemi republiky může být jakýmkoli způsobem podstatný nebo důležitý. V praxi se projevilo, proč je důležité mít v parlamentu elity, a nikoliv jejich opak. Nic proti pádu vlády (i uprostřed předsednictví), ale kde je náhradní scénář? Slovy dalšího nejmenovaného cizího diplomata – nic proti puči, ale i ten puč se prostě musí umět. Na všem zlém je ale leccos dobrého.

1. Je velmi pravděpodobné, že v parlamentu projde Lisabonská smlouva. Bez náhlého pádu vlády by se to asi nestalo, dosud to vypadalo, že Mirek Topolánek nemá žádný scénář, jak schválit Lisabon v Senátu, jenom to téma ignorantsky tlačil před sebou. Nyní jsou mnozí senátoři za ODS tak rozzlobeni na hradního velkovezíra, že smlouvu schválí. Václav Klaus už nebude mít odvahu stát sám proti všem a smlouvu na podzim podepíše. Nejtěžší koule na noze České republiky odpadne.

2. Emancipace ODS od vlivů Václava Klause tak bude dovršena. ODS se konečně stane normální pravicí s proevropským mainstreamem, názory členů strany se přestanou dramaticky…