Krocení českého brouka

S každým jarem to začíná znovu a znovu. V největším a nejpopulárnějším českém národním parku se kromě probouzející přírody už dlouhé roky rozpoutávají i celkem vášnivé debaty nad tím, jakým způsobem mají správci Šumavy bojovat s kůrovcem. Nenápadný brouček, který dovede během několika měsíců proměnit zelený les v uschlé pahýly, rozděluje už dvacet let Čechy na dva tábory. Mluví skoro každý: vědci, starostové, lesáci, turisti i politici.

A letos do sporů vstoupili i sousedé z Rakouska. Těm vadí, že kůrovec, kterého teď na Šumavě nechávají jít přirozenou cestou, ohrožuje za hranicí vypiplané hospodářské lesy. Česko-rakouské rozhovory o společné strategii právě teď spějí k dohodě. A ta by mohla už brzy sloužit jako model i na domácí rozkymácené půdě.

Zastavte ho!

Před třemi lety udělali čeští správci parku s podporou ministerstva životního prostředí radikální otočku a nechali na šumavských hřebenech ležet tisíce smrků smetených orkánem Kyrill. Vyvolalo to spoustu křiku. Až do té doby totiž v parku platila praxe, že se vyvrácené stromy odvážejí pryč, aby se v lese nerozmnožil kůrovec a nezačal napadat i stromy, které vichřici přežily. Proti takovým metodám sice protestovali ekologové, protože nájezdy těžké lesnické techniky doprostřed hor likvidovaly křehkou půdu a odtěžené stromy přestaly fungovat jako přirozené větrolamy chránící zdravý les.

Těžba popadaných…