Chléb, hry a stín voleb

Jak na krizi? Levnějším jídlem! Snížíme daň z přidané hodnoty v restauracích a je to. Nicméně hospody a restaurace jídelní lístky přepisovat nebudou. Nižší daň použijí ke zvýšení marže a udržení pracovních míst. Ušlechtilé, jednomu by slza ukápla. Ptáte se, proč bojujeme o udržení míst právě v restauracích? Proč ze stejně ušlechtilých pohnutek nehasíme propouštění v textilkách nebo hutích? Nevím.

Jak na krizi? Odvézt auto do šrotu! Dělají to všichni kolem, proč bychom to také neudělali? Automobilky se podílejí na českém HDP zhruba deseti procenty. To sice není málo, ale co ostatní? Kdybychom zavedli šrotovné, pomohli bychom desetině ekonomiky, zbytku bychom ale ublížili. Koupí-li si lidé díky šrotovnému auto, nebudou si moci dovolit třeba novou televizi. Ty se také vyrábějí v Čechách, jen jejich lobby není tak hlasitá. Že je argumentem ekologie? Není. Jsou efektivnější řešení negativních externalit.

Dosud se česká vláda při hledání receptu na recesi držela. Šrotovnému se ubránila, nižšímu DPH v restauracích ale podlehla. Pád vlády nejspíše přiblížil okamžik voleb a s tím i předvolebního populismu. Zleva se bude rozdávat na všech frontách, zprava by se dalo čekat škrtání daní, ale po ekvilibristice s rovnou daní nebude jednoduché vymyslet program.

Otázka zní: Je možné přijít před volbami s rozumnou hospodářkou politikou? Mluvit o vícepilířovém penzijním systému při zdecimování…