Vybočit z normálu
Návrat bývalé první dámy na filmové plátno označuje většina médií za hlavní událost spojenou se snímkem, jenže význam thrilleru zasazeného do prostředí třicátých let předválečného Německa tkví někde úplně jinde. Dokazuje, že se i ve zdejších omezených podmínkách dá natočit žánrový příběh, který si nezadá s větší evropskou produkcí.
Když do sálu před novináře vstoupili režisér Julius Ševčík a producentka Karla Stojáková, úplně ušli zájmu dobré třicítky fotografů a několika televizních štábů. Ti totiž minulou středu na tiskové konferenci k jejich filmu Normal zaměřovali objektivy kamer a fotoaparátů výhradně na Dagmar Havlovou. Právě návrat bývalé první dámy na filmové plátno označuje většina médií za hlavní událost spojenou se snímkem, jenže význam thrilleru zasazeného do prostředí třicátých let předválečného Německa tkví někde úplně jinde. Dokazuje, že se i ve zdejších omezených podmínkách dá natočit žánrový příběh, který si nezadá s větší evropskou produkcí.
Vyprávění inspirované životem sériového vraha Petra Kurtena se od tuzemské filmařiny odlišuje v několika směrech. Zaprvé univerzálně srozumitelným příběhem. Vypráví o tenké hranici mezi normalitou a šílenstvím, zkoumá vztah společnosti k násilí v těžkých dobách a klade si otázku, zda je chování vyšinutých jedinců podmíněno geneticky, nebo sociálně. To je téma na hony vzdálené tradiční české filmové laskavosti a sebe(ironii).
Zadruhé se liší až perfekcionistickým důrazem na vizuální podobu filmu: kvůli pečlivé postprodukci se o dva měsíce zpozdila premiéra. A v neposlední řadě vyčnívá vypiplanou marketingovou kampaní. Tvůrcům se podařilo vzbudit obrovská očekávání dvěma strhujícími trailery, které…
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu
