Šťastná paranoia

János Széky

je novinář, esejista a překladatel, je také editorem a komentátorem maďarského týdeníku Élet es Irodalom. Do maďarštiny přeložil například autory jako Vladimira Nabokova, Thomase Pynchona, Djunu Barnesovou a mnoho dalších. Žije v Budapešti.

Tlak politiků na média ve střední Evropě roste. Na Slovensku i v Česku přijaly parlamenty zákony, které omezují svobodu projevu. Rádi by něco takového udělali i politici v Maďarsku, ale zatím se jim to naštěstí nedaří. Maďarská politika je totiž nemocná a podstatou této nemoci je nutnost konsenzu, zabudovaného do veřejnoprávního systému.

O co jde? Maďarsko dodnes nemá skutečně demokratickou ústavu, což je ve střední Evropě unikátní jev. V roce 1989 byla jen formálně pozměněna komunistická ústava a od té doby nebyly politické elity schopny vytvořit novou. Díky tomuto provizoriu musí být asi padesát důležitých zákonů týkajících se základních práv nebo základních institucí přijato dvoutřetinovou ústavní většinou.

Časem se tyto „dvoutřetinové“ zákony staly čímsi posvátným a opozice je pravidelně bojkotuje, neboť vždycky podezírá vládu, která je zrovna u moci, z nekalých úmyslů. A když se někdy podaří nějaký takový zákon prosadit, nelze ho už prakticky napravit. Například mediální zákon z roku 1996, který mj. zakazuje televizím vysílat před devátou hodinou večer program, v němž „se…