Na cestě do nebe

Je ústředním bodem české politiky, má málo spojenců a spoustu odpůrců. Mirek Topolánek dráždí konkurenci natolik, že stál za to Paroubkovi a Klausovi, aby uzavřeli spojenectví potřebné k jeho svržení. Z bezvýznamného senátora s inženýrskou duší se zkrátka stal jedním z nejvýraznějších politiků porevolučního Česka. V rozboru angažmá Mirka Topolánka si rozhodně nevystačíte s bílou a černou barvou.

Pan kompromis

Je konec října roku 2003 a ve své senátorské kanceláři ochable posedává unavený Mirek Topolánek. Už téměř rok je šéfem ODS a nepůsobí, že by si úplně věděl rady. Do novinářského diktafonu chrlí jednu frázi za druhou (např. jak se socialisté zdiskreditovali) a vypadá jako člověk, který je ve vleku událostí. Jakmile se ale diktafon vypne, jakoby pro sebe prohodí. „ODS je dnes díky Klausovi vlastně levicová strana, které jde jen o pozice. To musím změnit a bude to bolet.“

Tato nečekaná zmínka probudí nudou unavenou novinářskou mysl. Ale jen na chvíli. Bezpochyby jde jen o další frázi, kterou se ten chlap chce udělat zajímavějším. Vždyť i Respekt ho v té době označil za „pana kompromis“, který si neví rady. Téměř všichni analytici se domnívali, že Topolánek bude předsedou ODS jen krátkou dobu, protože ho vlčáci ve straně roztrhají na kusy.

Tak velkou proměnu zdejší politika nezažila. Z…