Vztek a touha v Berlíně
„Já jsem Biberkopf,“ prohlašoval prý o sobě často Rainer Werner Fassbinder. Ke sklonku života filmař svůj sen splnil a natočil monstrózní adaptaci románu Alfreda Döblina Berlín, Alexandrovo náměstí (1980), jehož hrdinou je právě Franz Biberkopf.
„Já jsem Biberkopf,“ prohlašoval prý o sobě často Rainer Werner Fassbinder. Ke sklonku života filmař svůj sen splnil a natočil monstrózní adaptaci románu Alfreda DöblinaBerlín, Alexandrovo náměstí (1980), jehož hrdinou je právě Franz Biberkopf. Velkolepý projekt se natáčel od léta 1979 do jara 1980. Během rekordních 154 natáčecích dnů vzniklo celkem 930 minut, rozdělených a sestříhaných posléze do čtrnácti dílů. Sám Fassbinder jej přitom chtěl původně uvádět vcelku.
Děj se odehrává v reáliích Alexandrova náměstí a jeho okolí na ponurém přelomu dvacátých a třicátých let. Biberkopf (Günter Lamprecht) se roku 1927 ocitá před branami věznice, kde si odseděl čtyři roky, protože zabil svou přítelkyni Idu. Nyní chce začít řádný život, ale je špatná doba a nouze o práci. Prostý a důvěřivý Franz hledá něhu i lásku, je však stále znovu zrazován, mrzačen a téměř zabit.
Fassbinder je prominentem nové německé filmové vlny, kam patřili Wim Wenders, Werner Herzog či Volker Schlöndorf. Za třináct let u filmu natočil na čtyřicet snímků. Osudy jeho hrdinů – outsiderů stojících z různých důvodů na okraji společnosti – připomínají jeho vlastní životní dráhu. Zemřel po požití většího množství léků v červnu 1982. Bylo mu 37 let.
Opus magnum excentrického tvůrce bude ČT po čtrnáct týdnů uvádět ve zcela nové remasterované…
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu