Pád vlády, díl 33.

Psát o tom, že Topolánkova vláda je v ohrožení, je nonsens, protože je v ohrožení neustále. Ono o to ale vlastně ani nejde. Kabinet v posledních týdnech dostihla odplata za jeho dvě největší „vítězství“: zisk přeběhlíků z ČSSD a uškrcení kauzy Jiřího Čunka. Tyto dva neprůhledné a temné případy omotaly vládní strany jako ostnatý drát, který se při každém pohybu zarývá hlouběji a hlouběji. A rozseknout obě kauzy je zásadnější než otázka přežití vlády Mirka Topolánka.

Buď, a nebo

Přes to, co bylo řečeno v úvodu, si shrňme důvody, které jsme loni, kdy vládě také hrozil pád, uváděli ve prospěch setrvání kabinetu. Je nutná pro zdárné předsednictví EU, důležitá pro americký radar, provádí reformy, bez její existence neprojde Lisabonská smlouva a je zelenější než všechny vlády předchozí.

Jaký je dnešní stav? Předsednictví už míří do druhé poloviny, trochu ztrácí dech a takto by ho zvládla i vláda v demisi; americký radar kabinet stáhl, protože neprojde; reformy ministři sami veřejně odpískávají, Lisabonskou smlouvu bojkotuje stále více a více občanských demokratů stejně jako další ekologické zákony. Naproti tomu vládní skandály se množí a jsou zásadního charakteru.

Co zůstává ve prospěch Topolánkova týmu? Fakt, že jsme v hospodářské krizi, která žádá řešení, a on má celou řadu schopných ministrů. A také jistá obava, že za příští vlády to může být ještě horší.

Sečteno…