Co je tvoje, to je moje
Ve světě se pro tento způsob vlastnictví auta ujal již před lety termín car sharing, v Evropě dnes vozy sdílejí desetitisíce lidí a jde o velký byznys provozovaný desítkami specializovaných firem. Pro Čechy zatím vše funguje na koleně a zájemce zapojené do systému lze spočítat na prstech rukou. Česká města se na redukovaný automobilismus dívají s nadějí, ale doba, kdy ho budou podporovat, jako je to běžné na Západě, je zjevně zatím v nedohlednu.
Pro většinu lidí je to zcela nepřijatelné, ale Robert Batůšek si už zvykl. Pokaždé, když plánuje víkendový rodinný výlet za město, musí se podívat na internet, jestli je jeho auto volné. O svého červeného kombíka se totiž dělí s dvěma dalšími přáteli a teprve kliknutí na počítači mu prozradí, jestli usedne za volant. „Kdo si auto dřív rezervuje, ten ho má,“ vysvětluje jednoduché pravidlo sdílení vozu třicetiletý brněnský programátor. Klíčky tedy nevytahuje, kdykoliv se mu zamane, ale zato ušetří náklady za údržbu auta, o kterou se s přáteli dělí rovným dílem. A také ho těší, že neužívá svůj neekologický stroj víc, než je nezbytně nutné.
Ve světě se pro tento způsob vlastnictví auta ujal již před lety termín car sharing, v Evropě dnes vozy sdílejí desetitisíce lidí a jde o velký byznys provozovaný desítkami specializovaných firem. Pro Čechy zatím vše funguje na koleně a zájemce zapojené do systému lze spočítat na prstech rukou. Česká města se na redukovaný automobilismus dívají s nadějí, ale doba, kdy ho budou podporovat, jako je to běžné na Západě, je zjevně zatím v nedohlednu. I když kdo ví: stoupající nedostatek parkovacích míst v centrech měst by mohl situaci rychle změnit.
Perfektní víkend
Robert Batůšek a jeho manželka si původně mysleli, že se bez auta úplně obejdou. Do práce se oba pohodlně dostanou tramvají a k víkendovým…
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu