Bagety pro NATO

Francie se vrací do velitelských struktur Severoatlantického paktu. Tuto zprávu před pár dny oznámil prezident Nicolas Sarkozy. Jeho ministr obrany Hervé Morin vzápětí prohlásil, že „do tří let se Francie stane hlavou a svaly Aliance“. Výrok lze vnímat jako tradiční francouzskou exhibici nemožného. Stačí přece porovnat vojenský rozpočet a kapacity americké armády s francouzskou, a je jasné, kdo bude především zabezpečovat funkčnost Aliance. Ministr ale možná nabyl sebedůvěry, neboť na francouzských lodích v posledních letech dobře fungují pece, a nehrozí tak blamáž jako za první války v Perském zálivu. Tehdy se do mateřského přístavu musela předčasně vrátit pýcha admirality, letadlová loď Clemenceau, poněvadž námořníci stávkovali kvůli nekvalitním bagetám.

Morinova slova nám spíš sdělují něco jiného. Že Francouzi konečně dospěli a pochopili své postavení ve světě i v Evropě. Neboli už neberou NATO jako prostředek omezující jejich suverenitu, ale naopak jako spolek, v němž je dobré nejenom být, ale něco pro něj i udělat. Což je oproti minulosti podstatný rozdíl.

Není alternativy

Prezident de Gaulle, jenž odchod z velení NATO inicioval, se nikdy nesmířil s poválečnou ztrátou velmocenského postavení Francie. V době, kdy byla Evropa rozdělená na dva znepřátelené bloky a světovou politiku diktovaly supervelmoci Sovětský svaz a…