Editorial

Když kolega Ondřej Kundra začal pomalu rozplétat nové informace kolem justiční mafie, čekala nás další a další překvapení. Větší, než když jsme svého času odkrývali podnikání premiéra Stanislava Grosse. Je prokazatelné, že lidé z okolí premiéra Mirka Topolánka zasahovali do vyšetřování kauzy Jiřího Čunka.

Zdálo se to tak zneklidňující, že jsme hledali další a další zdroje, které by nám to potvrdily. A stalo se. Takže je nutno považovat za nezvratný fakt, že loni si dva emisaři z ODS dali noční schůzku s ministrem spravedlnosti, na které mu oznámili, že je posílá premiér Topolánek, a vyzvali ho, aby v zájmu přežití vlády mocensky zasáhl do výkonu zdejší spravedlnosti.

Přinášíme fakta, která jsou nezpochybnitelná. Jsme ovšem novináři a  není v naší moci doplnit všechna okénka do skládačky. To je na případné aktivitě policie či vyšetřovacích komisí parlamentu. Samozřejmě to ale neznamená, že bychom se případu už dále nevěnovali. Jde přece jen o kauzu, která nemá obdoby.

Premiér Topolánek reagoval na naše zjištění rozčileně, prý „bojuje se zlem“ a my to nechápeme – jsme „nepřátelé“. To nesmyslně vyhrocené slovo jen ukazuje, jak nebezpečně se premiér prožívá a jak ztrácí smysl pro realitu. My samozřejmě nejsme žádní Topolánkovi nepřátelé – stejně jako nejsme žádní jeho přátelé. Naším úkolem je přinášet veřejnosti důležité informace a nehledět přitom nalevo či napravo. Je na premiérovi, aby teď okolnosti případu vysvětlil. Nebude to mít snadné. Znásilnění spravedlnosti ve prospěch někdejšího místopředsedy vlády Čunka, respektive v zájmu přežití vlády, je velký útok na jeden z pilířů tuzemského demokratického systému.

Vážené čtenářky a vážení čtenáři,

pevné nervy vám přeje

ERIK TABERY