Dobře zhmotnělý paragraf

Studentka pražských práv Pavlína Mařasová si jednoho loňského podzimního rána řekla, že suché teorie už bylo dost. Se začátkem dalšího akademického roku najednou zatoužila kromě studia zákonů a vyhlášek zažít v praxi reálné potíže reálných lidí. Oslovila spolužáky, a než začala zima, dala dohromady tým deseti podobně naladěných budoucích právníků. Společně založili První právní pomoc, tedy zázemí pro lidi v tíživé situaci, kteří sice potřebují pomoc, ale služby běžných právnických kanceláří si nemohou dovolit.

Raději osobně

Pětačtyřicetiletá uklízečka Jana se po měsících naléhání nakonec nechala přemluvit a půjčila své dobré kamarádce sumu hodně převyšující její měsíční plat. Věřila, že je to krátkodobá pomoc z akutní finanční tísně. Když se ale ani po roce dohadování a slibů svých peněz nedočkala, rozhodla se „zazděných“ peněz domoci soudně. S devítitisícovým platem si samozřejmě nemůže dovolit advokáta, a když proto jednoho dne zahlédla na zastávce leták První právní pomoci, neváhala ani vteřinu. Za týden už sedí s jedním ze studentů v budově pražské právnické fakulty a ten jí trpělivě vysvětluje, jak postupovat. City jdou stranou a věřitelka podává proti kamarádce návrh na platební rozkaz. Není jisté, zda své několikaleté úspory ještě někdy uvidí, ale rozhodně se tak stane mnohem spíš, než kdyby pokračovala v neoficiálním – a vyčerpávajícím …