Darwin v Chicagu

Před padesáti lety se v Chicagu shromáždili přední antropologové, paleontologové, zoologové a vědci dalších profesí, aby si připomněli, že uběhlo sto let od vydání jedné z nejvlivnějších knih vůbec: O původu druhů Charlese Darwina. Letos v únoru, když svět slavil dvousté výročí narození jejího autora (150 let od publikace knihy uplyne koncem listopadu), zavítali vědci do Chicaga s podobným cílem znovu. Řada sympozií letošního zasedání Americké asociace pro rozvoj vědy byla totiž věnována nejen Darwinovi a evoluci obecně, ale především záhadám obestírajícím vývoj našeho biologického druhu.

V roce 1871 Darwin formuloval v knize O původu člověka myšlenku, že jsme se vyvinuli ze zvířecích předků. V jeho době však přesvědčivé důkazy o evoluci člověka scházely; fosilie tvorů, kteří by se podobali lidoopům, našim příbuzným, s nimiž bychom sdíleli společného předka, nebyly ještě objeveny. Neandrtálci s mozkovnou dokonce o něco větší, než má současný Homo sapiens, a se svými malými špičáky požadavkům nevyhovovali – byli příliš „lidští“. Kdyby slavný přírodozpytec vstal z mrtvých a zavítal do Chicaga, nejspíš by se tedy tázal, jestli se podařilo objevit nějaké důkazy. Potvrzuje se evoluční teorie, i pokud jde o nás samé, nebo měli pravdu zastánci názoru, že člověk je jedinečnou, od zbytku přírody izolovanou bytostí? K těm patřil v Darwinově době i Alfred Russel…