Občan na jevišti
Shakespearův Julius Caesar má rovných třicet pět postav, nepočítáme-li stráže, občany a senátory. Svědek světové premiéry, která se konala 21. září 1599 v londýnském divadle The Globe, však na scéně napočítal jen patnáct herců, některé menší role musel tedy autor spojit v jednu.
Shakespearův Julius Caesar má rovných třicet pět postav, nepočítáme-li stráže, občany a senátory. Svědek světové premiéry, která se konala 21. září 1599 v londýnském divadle The Globe, však na scéně napočítal jen patnáct herců, některé menší role musel tedy autor spojit v jednu. Ještě tvrději postupovala Eva Bergerová,Julia Caesara v její režii a úpravě zahraje sedm lidí. Minulý týden jej poprvé uvedlo Strašnické divadlo.
Škrty a redukce postav (například z dvanácti spiklenců Bergerová udělala jen čtyři) málokdy hranému textu prospěly. Zvýraznily jeho originální a asymetrickou stavbu, která udivovala už Shakespearovy současníky. Nebylo (a není) totiž obvyklé, aby hra nesla jméno postavy, která se tu pouze mihne a ještě je v první půlce zavražděna. I tady šla Bergerová o krok dál, v její inscenaci Caesar úplně chybí. Zpřítomňuje jej pouze zvukový záznam a světlo. Přesto se živý a mrtvý diktátor nachází v jejím středu, okupuje totiž myšlenky jednajících hrdinů. Marka Bruta dokonce navštěvuje jako duch a nakonec vede jeho sebevražedný meč. Právě Brutův svár mezi ideálem, povinností a citem přátelství (herecky jej ztvárnil Jan Novotný) tvoří psychologické jádro jinak politické hry.
Konkrétní otázky
Strašnická inscenace klade důraz na politiku, na proměny vztahů kolem moci, na skryté a zjevné záměry lidí, kteří o ni usilují. Shakespearova hra je o…
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu