Národ skokanů
Zatímco ministerstvo kultury si musí na letošní rok vystačit s osmi miliardami, do čtrnáctidenního podniku pod ještědským kopcem vláda a Liberecký kraj napumpovaly více než dvě miliardy.
Dala by se za to koupit hromada trumpet, cimbálů, dud, kytar, fléten, varhan, houslí, saxofonů a ještě by zbylo na basy a bubny. Stačilo by, aby každý zdejší daňový poplatník obětoval dvě stokoruny a naše hudební kultura by z toho mohla žít i několik let. Říká se přece, že „co Čech, to muzikant“, tak by neměl být problém lidi k takové akci přesvědčit. Jenže stejně tak se říká, že „kdo neskáče, není Čech“. A jak ukazuje aktuální dění kolem libereckého šampionátu v klasickém lyžování, Češi si mnohem raději zaskáčou na tribunách, než zamuzicírují.
Takovou zprávu o nás alespoň vydali správci státní pokladny. Zatímco ministerstvo kultury si musí na letošní rok vystačit s osmi miliardami (ze kterých se ještě nějaká ta miliarda odčerpá na provoz zdejších církví a náboženských organizací), do čtrnáctidenního podniku pod ještědským kopcem vláda a Liberecký kraj napumpovaly více než dvě miliardy. Každého z nás to stálo právě dvě stě korun. I člověk, který napjatě sledoval souboj Lukáše Bauera s Andrusem Veerpalu o zlatou v klasické „patnáctce“ – což platí i pro autora těchto řádků –, z tohoto srovnání nemůže mít dobrý pocit.
Absolutní štěstí
Podle čerstvého průzkumu agentury TNS AISA dva z pěti Čechů buď nesportují vůbec, nebo jen párkrát za rok. Nehýbeme se, tloustneme a dramatické chvíle související s fyzickou aktivitou si užíváme zejména při sledování…
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu