Komu vlastně patří váš život
Etické otázky v souvislosti s koncem života se zdaleka netýkají jen eutanazie, tedy záměrného přivolání či navození smrti aktivním podáním smrtícího „léku“, které je ve většině zemí postaveno mimo zákon. Mnohem častější jsou situace, v nichž se rozhoduje o ukončení léčby, která „zadržuje“ smrt.
Fotografie: Příprava na setkání s andělem smrti. - Autor: Profimedia.cz, http://www.profimedia.cz
Davidovi bylo 33 let. Vyrostl se svou sestrou v adoptivní rodině (rodiče jim tragicky zahynuli), vystudoval střední školu a několik let celkem úspěšně pracoval. Pak se souhrou nejrůznějších okolností začal propadat do bludného kruhu: kokain a alkohol mu pomáhaly přehlušit intenzivní pocit, že se jeho život nepovedl. Poslední tři roky žil většinou na ulici; tam také trávil svůj poslední večer, než našli jeho bezvládné tělo.
Vyšetření zjistilo krvácení do míchy, které zanechalo Davida nezvratně bezvládného a ochromilo mu dýchání. Musel být napojen na ventilátor, a přestože byl plně při vědomí, trvalo několik týdnů, než se naučil ovládat hlas a mohl komunikovat s okolím. Jeho první slova byla: Nechte mě umřít.
Tak uvedl Davidův příběh jeden z jeho ošetřujících lékařů na etickém semináři lékařské fakulty Harvardovy univerzity. Na pravidelná setkání sem přichází kolem 70 doktorů, sester, duchovních, studentů, právníků, filozofů, rehabilitačních a sociálních pracovníků, aby diskutovali o vhodném postupu při řešení obtížných klinických situací. Vycházejí přitom ze základních principů medicíny, které jí po staletí dávaly směr: úcta k životu a snaha zmírňovat utrpení. Z tohoto pohledu moderní medicína přináší nebývalé možnosti léčby, jejich uplatnění však mnohdy vyvolává etické otázky,…
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu
