Jiná možnost není

Evropa hledala o víkendu shodu, kterou dnes narušují různé představy o řešení krize. Rozděluje ji ale také otázka závislosti na ruském plynu. Tady jsou ostře sledovány kontakty Ruska s Německem a jejich plynovod. Ten kritizují Švédsko, Finsko, Polsko i pobaltské země. Zeptali jsme se analytičky Institutu pro mezinárodní politiku a bezpečnost v Berlíně Susan Stewartové, co vlastně dnes kontakty s Rusy znamenají.

Střední Evropa je silně znepokojena snahou Ruska ovládnout v Evropě různé strategické body od letišť až po plynovody. A sem patří i „plynový kontrakt“ Německa s Ruskem. Je tato obava opodstatněná? A jak se na ni dívají v Německu?

Německá vláda si je vědoma toho, že v Evropské unii existuje několik různých postojů k Rusku. Ideálem Německa je samozřejmě hledání kompromisu. Něco takového se už povedlo během loňského rusko-gruzínského konfliktu, ale jakmile krize přešla, jednotlivé státy se opět vrátily ke svým vlastním postojům. Německý ideál by vypadal asi takto: co nejsilnější hospodářské a bezpečnostní napojení Ruska na Evropskou unii.

Proč ale Německo s Ruskem komunikuje samo a tvrdošíjně prosazuje, i přes silnou kritiku některých států, rusko-německý plynovod Nord Stream? Proč německá vláda nehledá žádná společná celoevropská řešení?

Evropská unie se v zahraniční politice ještě neumí prezentovat jednotně…