Generace svoboda

Řeklo by se, že rozdíl mezi totalitním režimem z 80. let a dnešním demokratickým je tak markantní, že jej nemůže vidět jen ignorant nebo těžký sklerotik. Přesto jen každý čtvrtý člověk mezi dnešními středoškoláky si myslí, že dnes je to mnohem lepší než za komunistů. A 21 procent si rovnou myslí, že za komunistů to bylo lepší nebo stejné.

To je zpráva, kterou mimo jiné dostáváme z průzkumu provedeného společností Člověk v tísni a firmou Millward Brown mezi tisícovkou mladých lidí na gymnáziích, středních odborných školách a učilištích. Jde o zatím největší zkoumání postojů generace narozené po roce 1989 a jeho výsledky jsou bezesporu zajímavé: ukazují, jak by mohlo Česko vypadat za deset dvacet let (podrobně v článku na straně 28).

Předně – Češi vyrůstající pouze v poměrech svobodné společnosti se svými hodnotami a postoji překvapivě hodně podobají svým rodičům. Jednou z věcí je v úvodu zmíněné, racionálně nepochopitelné nadsazování kvalit bolševického režimu. Jde ale i o další společenské postoje. Například také k Evropské unii mají po roce 1989 narození Češi opatrný postoj. Přitom jde o generaci, pro niž výhody (třeba vyšší možnosti uplatnění) musejí být ještě konkrétnější a abstraktní nevýhody (např. ztráta suverenity) ještě abstraktnější, než je tomu z pohledu starších generací.

Evropa zažila několik vln určitých vzpour mladých lidí proti hodnotám jejich rodičů (ostatně co jiného byla v prvních dnech sametová revoluce?), v Česku se ale zkrátka žádná hodnotová vzpoura nechystá. Mladí Češi a Češky ve srovnání se svými rodiči projevují velmi podobné politické preference a podobné sociálně konzervativní postoje. Na rozdíl od svých západních vrstevníků se nevymezují vůči globalizaci. Stejně jako kvalita životního prostředí (což je všude na světě téma právě mladých lidí) je trápí problémy s bezdomovectvím a mnohem více než korupce v zemi jim vadí přistěhovalectví. A pokud měli říct, co je největším problémem ve městech kolem nich, ukázali na Romy.

Jak tyto výsledky číst? Mladí Češi zřejmě hodně podléhají vlivu svých rodičů a poměrně konzervativním školám. Málo hledají své cesty, nemají potřebu rodičům dokázat, že jejich korupcí a latentním rasismem omezené vidění znemožňuje velké společenské problémy, jako je korupce nebo romská ghetta, reálně řešit.

Ostatně pokud někdo v osmnácti letech mluví o bezdomovectví jako o problému, dokazuje, že žádné reálné problémy ve skutečnosti nemá a narychlo si u dotazníku nějaký „vymýšlí“. To je určitě dobře, otázka jen je, jak se zachová, až skutečné problémy přijdou.