Na stopě zločinu

Před měsícem vyšlo najevo, že na obchodech s rakouskou firmou B. C. L. Trading prodělá Komerční banka osm miliard korun (viz poslední loňská čísla Respektu), které budou muset uhradit daňoví poplatníci. V minulém týdnu se nám podařilo odhalit celou řadu dokumentů, které objasňují nejdůležitější okolnosti u nás dosud nejvýnosnějšího podvodu. Ukazuje se, že vedení banky o podezřelých operacích vědělo a pravidelně o nich jednalo. Tunel tak lze vysvětlit pouze lhostejností či nepoctivostí jeho členů, případně obojím.

Dobyvatel špatných úvěrů

Obchody s B. C. L. Trading financovala obchodní divize Komerční banky (KB) pomocí úvěrového produktu, který se jmenuje dokumentární akreditiv. Představenstvo banky přitom v jednoročních cyklech do roku 1995 schvalovalo tzv. výši angažovanosti (jinými slovy: roční limity či stropy pro částky, které je možné na financování obchodů B. C. L. Trading půjčit). Svědčí o tom podrobné dokumenty z jednání představenstva z června roku 1998, které zároveň fakticky vysvětlují obdobný postup v letech předchozích. Představenstvo banky jednalo o firmě B. C. L. ještě letos v červnu. I tentokrát rozhodlo, že bude v obchodech s rakouskou firmou pokračovat, pouze odmítlo zvýšit pro B. C. L. roční úvěrový limit z 200 milionů dolarů ročně na 250 milionů. Pokud bychom podstatu obchodů s firmou B. C. L. přirovnali k letadlu, pak v červnu letošního roku "letadlo…