Kosovo

Osm let žila srbská provincie Kosovo pod správou OSN a chráněna jednotkami NATO. Dva roky trvala vyjednávání o jeho budoucím statusu. Bez výsledku. V neděli 17. února vyhlásil kosovský parlament deklarací nezávislost a Evropa má nový stát. Zatím ho uznávají především Spojené státy a velké evropské země jako Francie, Velká Británie a Německo. Další státy včetně České republiky se na uznání více či méně váhavě chystají, jiné jsou však proti. Kromě rozzlobeného Srbska podporovaného Ruskem se proti vyhlášení nezávislosti staví řada dalších zemí, jež se buď vymezují proti Západu, nebo mají vlastní problémy s národnostním menšinami – Čína, Indonésie, Vietnam, v Evropě Španělsko, Řecko, Kypr, Slovensko, Bulharsko nebo Rumunsko.

Kosovští Albánci ovšem slaví. Mnozí z nich si od nezávislosti slibují vyřešení všech problémů, které těžký život v nejchudším koutě Evropy přináší. Dvoumilionová země se potýká s obrovskou nezaměstnaností a zcela neevropskou chudobou, pod jejíž hranicí žije téměř polovina obyvatel. Téměř dvě třetiny lidí, kteří práci mají, hledají obživu v zaostalém zemědělství. Na území Kosova jsou sice ložiska černého uhlí a stojí tu dvě elektrárny, energii je však kvůli jejich technickému stavu i neschopnosti řízení potřeba dovážet ze Srbska. Kosovo je závislé na finanční pomoci světového společenství a na penězích, které posílají domů Kosované pracující po celém světě.

Chabou…