Chorvatské kritické hahaha

Dějiště Tomićova románu Co by byl chlap bez fousů vesnice Smiljevo leží poblíž Splitu, směrem do vnitrozemí. Nedaleko odtud přesvištěla v roce 1995 chorvatská vojenská operace Oluja (Bouře), která by se mohla jevit i jako etnická čistka. Turista do Smiljeva nezabloudí, ale jinak tu najdeme stejné lidské typy jako všude v Dalmácii: sexuálně neukojenou vdovu, mladého budižkničemu, kněze, bohatého emigranta, válečného veterána a blíže neurčený počet kibiců a brebtů. Chybí jen stará panna a Titův partyzán.

Novinář a spisovatel Ante Tomić (1970) je dnes čtenářsky nejúspěšnějším chorvatským autorem. Od roku 2000 dodává na trh jednu knihu ročně, dvě z nich byly zfilmovány. Má dar líbivého, lehkého psaní, zápletky nekomplikuje, postavy nechává načrtnuté. Schematičnost příběhů a postav kompenzuje aktuálností a kritikou, po které chorvatská společnost možná touží víc, než dává najevo.

Příliš skutečná karikatura

Pro přímořskou Dalmácii je typické glosování plné paradoxů a sexuálních narážek, které má fantazií a absurditou nejblíž k Itálii. To horalský humor, jak nám jej předkládá Tomić, je hrubšího ražení. Připomíná těžkopádné lidové frašky, kde se kašpárek s čertem mlátí po hlavách a navzájem si stahují kalhoty. Tomić rozehrává klasickou zápletku: vdova pálí za farářem a místní pitomec zas za dcerou emigranta. Nedorozuměním dochází k záměně, vše málem…