On-line rozhovor s Karlem Kovandou – zástupcem generálního ředitele pro zahraniční vztahy u Evropské komise

Jaká je koordinace pozic členských zemí EU vůči otázce vyhlášení nezávislosti Kosova a jeho následného uznání?

Lukáš Veselý

Koordinovaný přístup členských zemí EU bude velmi důležitý. Koordinovaný však neznamená jednotný. Rada EU Kosovo neuznává – to je výsadou jednotlivých členských států. Předpokládáme, že Rada EU vydá po vyhlášení nezávislosti určité prohlášení, v němž se k nezávislosti vyjádří a v němž mimo jiné podotkne, že jednotlivé státy mohou rozvinout své bilaterální vztahy podle svých vlastních právních zásad a politických potřeb. Takže – společná pozice se bude týkat jen tohoto prohlášení; uznávat nezávislé Kosovo budou jednotlivé země podle vlastních kalendářů.

Vymezuje EU nějaké zahraničněpolitické záležitosti, v nichž se národní státy nemohou chovat autonomně? Proč se v Lisabonské smlouvě navrhuje, aby EU měla oficiální právní subjektivitu, když Evropské společenství již dávno uzavírá smlouvy i bez ní?

Jaroslav

Autonomii v zahraničněpolitických (a v obranných) záležitostech si členské státy žárlivě střeží. Nedohodnou-li se, nemůže společné rozhodnutí v té či oné otázce vzniknout.

Evropské společenství sice právní subjektivitu má, ale jiné části Evropské unie ji nemají. Tím, že EU jako celek získá právní subjektivitu, se výrazně zracionalizuje její mezinárodněprávní postavení.

Jak hodnotíte zahraničněpolitické působení Javiera Solany, který slibuje arabským politikům, že se v evropských novinách již nebudou publikovat karikatury proroka Mohameda?

Jaroslav

Javier Solana toho už udělal spousty pro posílení soudržnosti Evropské unie v zahraničněpolitických otázkách. Jestli s ním souhlasíme v každé jednotlivosti, je ovšem jiná otázka.

Sám si ale myslím, že je moudré se zdržet aktivit, o nichž dopředu víme, že budou provokovat. Velmi se proto například obávám dopadů, které by mohl mít údajně připravovaný film holandské pravice o Koránu.

Zmínil jste se o starostech s Ruskem v souvislosti s ropou a plynovody – existuje již tedy nějaký krizový plán pro situaci, kdy by Rusko k podepsání charty nepřistoupilo? Máme brát informace z médií (viz např. v The Times – 5. února – Edward Lucas) o další studené válce vážně?

Jaromír Kropil

Velmi by mě překvapilo, kdyby Rusko chartu podepsalo. Dnes nám jde o to, aby se přihlásilo k jejím „klíčovým aspektům“ – hlavně jde o to, aby nechalo i jiným možnost dopravovat svoji ropu skrze ruské ropovody. Lucasův článek mi unikl; ale dnes se rozhoduje o tom, zda ruská politika v posledních měsících přitvrdila v rámci předvolební kampaně, anebo zda jde o dlouhodobější trend. „Studená válka“ je pojem obrazný; ale určitá neochota spolupracovat, daná možná tím, že Rusko spolupracovat vlastně možná moc nepotřebuje, je zjevná. Evropská komise by letos chtěla začít jednání o novém smluvním základě s Ruskem. Průběh tohoto jednání jistě hodně napoví o tom, co nás čeká.