Františkova cesta k Bohu

„Byl jsem pohan, chtěl jsem psát, hejbaly se mi skvrny a promítaly se mi různý věci na zeď, byl jsem zabořenej do toho sexu a neuměl jsem podat pomocnou ruku, byl jsem takovej skutečnej barbar,“ řekl mi onehdy pražský básník Fanda Pánek o své minulosti. Patří do ní i nedávno vydaný svazek jeho básní Vita horribilis. Je uvozen lety 1972–1985 a časově se tak překrývá s klasickou dobou pražského undergroundu.

Rok 1972 znamená počátek Pánkovy tvorby, v roce 1985 konvertoval ke katolictví a rozešel se s druhou kulturou, se svým dosavadním životem i básněmi. Martin Machovec, který teď Pánkovy texty připravil k vydání, v ediční poznámce uvádí, že se mu teprve po mnoha letech podařilo získat autorův souhlas s vydáním jeho díla z oné doby. Pánek to po řadu let opakovaně odmítal. Také nyní se od vydaného svazku distancoval a za básně „nadále odmítá brát uměleckou odpovědnost“.

Přes Lopatku k Bondymu

František Pánek se narodil v Praze v roce 1949. Po skončení povinné školní docházky ho rodiče dali do učení na leteckého mechanika. „To byly strašný blbosti. Jediná babička měla rozum, která řikala, aby mě dali k poště.“ Nakonec se začal učit potrubářem. V roce 1968 ale učení opustil, protože se mu „zvrátila psychika“. Začal psát poezii, opakovaně se léčil na psychiatrii, holdoval…