Kudy ven z Gazy
Statisíce vyhladovělých a frustrovaných lidí se shromažďují u bariér, které je oddělovaly od okolního světa. Nakonec je prorážejí a po mnohaměsíčním, resp. mnohaletém zoufalství vybíhají ven, aby se konečně najedli a nadechli svobodného vzduchu.
Na něco takového i věhlasní reportéři čekají celá léta. Statisíce vyhladovělých a frustrovaných lidí se shromažďují u bariér, které je oddělovaly od okolního světa. Nakonec je prorážejí a po mnohaměsíčním, resp. mnohaletém zoufalství vybíhají ven, aby se konečně najedli a nadechli svobodného vzduchu. Přítomní cítí, že jsou svědky historického okamžiku, atmosféra je dojemná a dramatická zároveň… Až na to, že nic takového se v Gaze vlastně nestalo.
Bratři, přijďte a jezte
Jak se dodatečně dozvídáme, přípravy na proražení bariéry mezi Egyptem a Gazou trvaly celé týdny. Když pak na sedmnácti místech vybuchly nálože, které zábranu mezi oběma územími strhly, nic nebránilo až několika stům tisíců Gazanů v tom, aby se nevyřinuli k sousedům. Takový příval samozřejmě nikdo nemůže zastavit.
Zoufalí lidé začali okamžitě nakupovat a egyptský prezident, aby si zachránil tvář, teatrálně vyzval „bratry z Gazy“, aby „přišli a jedli“. Mubarak také Palestince požádal, aby přicházeli neozbrojeni a v klidu se zase vrátili domů. Víc vlastně ani dělat nemohl – zpátky Palestince dostane, jen pokud se na tom dohodne s Hamásem, a zaplatí za to příslušnou cenu.
Nikdo také nepochybuje, že situace v Gaze byla těžká, ale zřejmě zdaleka ne tak zoufalá, jak to líčil samotný Hamás, jehož lidé ostatně „humanitární krizi“ často vyráběli sami.…
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu