Na obou březích
Čínským volejbalistkám v napínavém souboji s Američankami nepomohlo ani skandování tisíců domácích fanoušků. Jedna Číňanka ale po pětisetové bitvě z palubovky odcházela s úsměvem vítězky. Nezazlíval jí to ani prezident Chu Ťin-tchao, jenž se na utkání přišel podívat, ani 250 milionů Číňanů sledujících v televizi zápas, který čínští novináři nazvali „bitvou míru“.
Čínským volejbalistkám v napínavém souboji s Američankami nepomohlo ani skandování tisíců domácích fanoušků. Jedna Číňanka ale po pětisetové bitvě z palubovky odcházela s úsměvem vítězky. Nezazlíval jí to ani prezident Chu Ťin-tchao, jenž se na utkání přišel podívat, ani 250 milionů Číňanů sledujících v televizi zápas, který čínští novináři nazvali „bitvou míru“.
Pro Číňany totiž mohl mít zápas i přes porážku jejich týmu paradoxně nádech vítězství. Americký tým „hvězd a pruhů“, odvěkého rivala čínských volejbalistek, totiž letos trénovala Číňanka – bývalá čínská volejbalová hvězda Lang Pching. Její jméno v Číně nesou sportovní stadiony a její tvář se objevila na poštovních známkách. Čínská trenérka nakonec v Pekingu dovedla americké volejbalistky po dvaceti letech k olympijským medailím.
Bývalá smečařka přezdívaná „železné kladivo“ se podepsala pod první mezinárodní sportovní úspěchy Číny na přelomu 70. a 80., kdy se „říše středu“ po letech Maovy izolace pomalu začínala otevírat světu. Nejvíce Číňané prožívali vítězství ve Světovém poháru v Tokiu v roce 1981, kde volejbalistky postupně porazily Sovětský svaz, Spojené státy i Japonsko. Antropoložka Susan Brownellová turnaj označila za „zlomový moment nástupu národní hrdosti a patriotismu po traumatu kulturní revoluce“.…
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu