Dobrodružství mezi ňadry
Chce to jen trochu odvahy a z prohlídky sto let starých obrazů plných naducaných zadnic a pučících ňader se stane dobrodružství. Ne všichni pro to ale mají pochopení. Návštěvní kniha Městské knihovny, kde právě probíhá výstava Bytosti odnikud, se plní naštvanými vzkazy.
Chce to jen trochu odvahy a z prohlídky sto let starých obrazů plných naducaných zadnic a pučících ňader se stane dobrodružství. Ne všichni pro to ale mají pochopení. Návštěvní kniha Městské knihovny, kde právě probíhá výstava Bytosti odnikud, se plní naštvanými vzkazy: proč autoři expozice k dílům nepřipojili popisky a nechají návštěvníka bloumat sály s katalogem, ve kterém si musejí podle čísla sami najít, kdo je autorem díla?
A popuzují i další věci: Proč jsou obrazy řazené podle toho, co ukazují, a ne podle jejich tvůrců nebo doby vzniku? Proč jsou mezi ně zavěšené obrazovky s ukázkami sladkobolných filmů z první republiky? A proč jsou sem zařazena i plátna, na kterých každý pozná, že jde o kýč? Vysmívají se snad tvůrci expozice takovým malířským velikánům, jakými jsou Brožík, Hynais, Kupka nebo Marold, hlavní esa výstavy?
Kunsthistorička Marie Rakušanová s výtvarníkem a architektem výstavy Zbyňkem Baladránem zkrátka pro Galerii hlavního města Prahy připravili projekt, na který tu nejsme zvyklí. Ale který má všechny předpoklady k tomu, aby se tu o něm ještě dlouho mluvilo.
Průnik líbivosti
Tento týden by do knihkupectví konečně měla se zpožděním dorazit velká obrazová publikace, která výstavu doprovází. Marie Rakušanová v ní podrobně rozepisuje to, co mohla v expozici jen naznačit. Jejím cílem bylo postavit se proti běžnému…
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu